Nové lékaře se snaží podpořit několika způsoby. Patří mezi ně například stipendia, která se vyplácí studentům vybraných vysokých škol, mimo jiné i lékařských fakult. Kraj si je tak chce zavázat k práci v regionu po ukončení studia.

„Vyplácíme také náborové příspěvky na vzdělávání praktických lékařů pro dospělé a děti a dorost, a to po celou dobu jejich kvalifikační přípravy,“ uvedl radní Karlovarského kraje pro zdravotnictví Jan Bureš.

Hejtmanství má i dotační titul, v jehož rámci financuje IT vybavení ordinací praktických lékařů v souvislosti s novými povinnostmi. Tuto dotaci ve výši 35 tisíc korun už získalo jedenáct obcí. Příspěvek na vzdělávání se vyplácí ve výši deseti tisíc korun po dobu kvalifikační přípravy. Ta je stanovena na čtyři roky u praktiků a na pět let u lékařů pro děti a dorost.

Pokud se někdo obrací na krajský úřad s tím, že hledá nového lékaře, odkazují ho úředníci na jeho zdravotní pojišťovnu, která má ze zákona povinnost svému pojištěnci lékaře najít. Nejvíce pacientů, kteří hledají nového praktika, se na krajský úřad obrací z Chebska.

Nespoléhat se jen na podporu z hejtmanství se rozhodli ve společnosti Nemos Ambulance, která v regionu provozuje 22 různých ordinací. Na dvou pracovištích, která mají akreditaci pro vzdělávání, si školí vlastní lékaře.

Někteří lékaři chtějí být raději zaměstnanci

Na poliklinice Nemosu v Karlových Varech tak působí například tři praktičtí lékaři. Jeden z nich je školitelem, druhý je lékař, který je v přípravě. S lékaři, kteří přípravu absolvují, pak společnost uzavírá několikaletou smlouvu.

„Pro část lékařů je zajímavější stát se zaměstnancem, než si otevřít soukromou praxi,“ poznamenal Jiří Štefan, zdravotní ředitel Penta Hospitals, skupiny, kam patří i Nemos Ambulance.

Polikliniku Nemos otevřel před dvěma lety. Letos zaznamenává prudký nárůst pacientů. Podle ředitelky společnosti Jany Šperlové na poliklinice v posledních měsících denně evidují žádosti o registraci od desítek nových pacientů, kteří tento problém řeší po odchodu svého praktika do penze.

„V porovnání s rokem 2016 se například v Centru praktického lékařství jedná o více než dvacetiprocentní nárůst. Denně sem zavítá zhruba 150 pacientů. Celou polikliniku navštíví každý den až šestinásobek pacientů,“ řekla Šperlová.

Nemos chce na poliklinice otevřít dvě nové ordinace. Jedná se o neurologii a ortopedii. „Vysvětlení je jednoduché,“ říká praktický lékař Pavel Hranička. „Jsou to vyšetření, na která posílám pacienty téměř nejčastěji. Souvisí to s dnešním sedavým způsobem života,“ dodal.

Problém s nedostatkem praktických lékařů na venkově chtějí řešit také jejich profesní organizace. Společnost všeobecného lékařství (SVL), která měla před několika dny výroční konferenci v Karlových Varech, zjišťovala u lékařů v předatestační přípravě, co by je přimělo k odchodu na venkov. Většina z nich by přivítala pracovní uplatnění i pro partnera, až na dalších místech se umístili dotace na rekonstrukci a vybavení ordinace nebo podpora bydlení (podrobněji v článku Lékařů je dost, ale hlavně těm mladým se nechce z města na venkov).

Proto se zástupci SVL a Mladých praktiků rozhodli rozjet projekt Go Rural, kdy nabídnou lékařům v přípravě stáže právě ve venkovských ordinacích.

„Zkušenosti z Velké Británie ukazují, že pokud lékař stráví část své předatestační přípravy na venkově, častěji se tam po atestaci vrací,“ vysvětluje David Halata, předseda pracovní skupiny venkovského lékařství SVL. Praktici projekt spustí bez jakékoliv finanční podpory, náklady ponesou lékaři, kteří k sobě stážistu na praxi vezmou.

Podle praktických lékařů je ale nutné řešit na celostátní úrovni problematiku venkova. „Pokud se nezlepší kvalita a atraktivita života v těchto oblastech, bude docházet k jeho vylidňování. Lékaři jsou jen indikátorem celkového opomíjení problémů lidí na venkově,“ varuje Halata. Přitom venkovské lékařství podle něj představuje zhruba polovinu ze všech praxí všeobecných praktických lékařů v Česku.