V rámci projektu, který po České republice odstartoval v květnu, budou pacienti se zlomeninou způsobenou osteoporózou vyšetřeni osteologem. Ten jim případně předepíše léky nebo biologickou léčbu.

Dnes se totiž stává, že lidé po zlomenině krčku stehenní kosti či jiných zlomeninách způsobených řídnutím kostí se k odborníkovi nedostanou.

„Klinickým projevem osteoporózy je totiž takzvaná osteoporotická zlomenina, kam patří zlomený obratel, krček nebo asi 50 procent zlomenin předloktí. Je to ukazatel, že by měl být člověk vyšetřený na možnou osteoporózu,“ uvedl primář Oddělení klinických laboratoří Klatovské nemocnice a koordinátor projektu Aktivního vyhledávání zlomenin Richard Pikner.

Dávají zdravotní pojišťovny v Česku dostatek peněz na léčení osteoporózy a na prevenci?
Kdyby se měli léčit všichni, kteří to potřebují, musely by pojišťovny vydávat tak pětkrát tolik na léčbu a diagnostiku osteoporózy.

Pak bychom se mohli srovnávat třeba s Německem?
S Německem jsme srovnatelní už dnes. I v Německu mají obdobný problém, že nejsou léčeni a diagnostikováni všichni pacienti s osteoporózou. Jde o problém nejen evropský, ale celosvětový a souvisí se stárnutím populace, nedostatečným pohybem a příjmem vápníku a vitaminu D.

Projekt je založen na tom, že se začnou léčit ti, kteří mají již za sebou zlomeninu. Jak ale najít ve skupině, která si zatím nic nezlomila, ty rizikové? Když se jim nahrbí záda?
To není zcela optimální příznak. Na jedné straně to může být osteoporóza s mnohačetnými zlomeninami obratlů, ale i vadné držení těla a další choroby páteře. Do rizikové skupiny patří určitě ženy po menopauze, kuřačky, hubené ženy, lidé, jejichž rodiče měli osteoporózu, zvláště pokud měli zlomeninu krčku kosti stehenní. U těch se dá očekávat, že mají genetické předpoklady. Dále jsou to lidé léčení kortikoidy, antihormonálními léky, léky na epilepsii a dalšími medikamenty.

Proč jsou rizikovější ti hubení?
Extrémně hubení mají obecně nižší kostní mineralizaci. Je to dané tím, že kost se adaptuje na jejich nízkou váhu.

Obézní žena je na tom lépe?
Částečně ano, neboť mívá více mineralizované kosti a také pomáhá i to, že tuková tkáň je schopná tvořit malé množství estrogenu. Na druhé straně obezita je spojena s řadou nežádoucích rizik, takže rozhodně převažují negativa. Obézní jsou také méně obratní a více padají. Vznik zlomenin nesouvisí jen s tím, jakou mají lidé kostní mineralizaci, ale i s obratností, s rizikem pádů a se spoustou dalších faktorů, se svalovou silou, jestli mají lidé nějaké hendikepy jako Parkinsonovu chorobu.

Ještě k estrogenu. Když je ho víc, kosti se tolik neodvápňují?
Estrogen přispívá k optimální funkci kostních buněk. Je to hormon, který podporuje vyváženou obnovu kosti. Po menopauze dojde k výpadku tvorby estrogenů, proto se kostní hmota zhoršuje více u žen než u mužů. Estrogen najednou chybí a převažuje odbourávání kostní hmoty nad její tvorbou. Jsou ale i jiné hormony, například štítné žlázy, stav kostí zhoršují léky – kortikoidy. Je to orchestr buněk, které obnovují kost a nad nimi je řada regulátorů – dirigentů a estrogeny patří mezi ty nejvlivnější.

Snažíte se k osteologům dostat rizikové pacienty. I třeba onkologové se dlouhodobě snaží dostat na preventivní programy více lidí, vymýšlejí se různé obsílky do schránek. Stále je tu ale skupina lidí, která k lékaři nepřijde.
Bohužel existuje skupina lidí, kteří své choroby popírají, ignorují. Mají nihilistický přístup a často přijdou s chorobami pozdě. Říkají: až to přijde, tak ať je to rychle, a když je tělo v háji, rychle umřu a bude pokoj. Takových lidí je podle mě až tak čtvrtina.

Připadá mi, že v Česku je tato skupina větší než jinde. V Rakousku se nechává každý rok proti chřipce očkovat 80 procent lidí, v Česku sedm procent. Co s tím?
Na prvním místě stojí vzdělávání k odpovědnosti za své zdraví, zároveň je třeba motivovat a odměňovat ty, kteří se o sebe starají a naopak mírně perzekuovat ty nezodpovědné. Toto je ale také politická otázka. Tito lidé by měli mít nařízenou ne ruinující, ale symbolickou finanční spoluúčast na léčení. Uvedu příklad. Když někdo nechodí jednou za půl roku na kontroly k zubaři, nebude mít nárok na plně hrazenou plombu a musí si připlatit. Objeví se i argumenty, že lidé se k zubaři ještě víc budou bát chodit, když bude hrozit platba za lékařskou péči a přijdou až totálně zanedbaní. To je možné. Přesto si myslím, že to není fér vůči lidem, kteří na všechny preventivní prohlídky chodí a například k onkologovi pak nedorazí s nádorem v posledním stádiu, kdy je léčení mnohem dražší a naděje na vyléčení mnohem nižší. Dovedu si tedy představit příplatek u zubaře, praktického lékaře a podobně, pokud nechodí pacient na preventivní prohlídky. Na druhé straně si nemůže připlácet na péči o nádorová či srdečněcévní onemocnění, pokud přijde pozdě. Dovedl bych si představit i pozitivní motivaci v podobě slev na zdravotních odvodech či daních.

V poslední době se mluví o zvyšování kompetencí praktických lékařů. Pomohlo by to českému zdravotnictví?
Léčení osteoporózy je hodně podobné cukrovce nebo vysokému krevnímu tlaku, což jsou v populaci velmi rozšířená onemocnění, a nedá se tedy předpokládat, že bude dost specialistů, aby pokryli léčení celé populace. Takže je na místě větší zapojení praktických lékařů. Česká osteologická společnost by ráda šla cestou umožnit praktickým lékařům doplnit si nástavbový jednoroční kurz, aby se vzdělali v oboru osteologie. Takže pokud se pacientům budou chtít věnovat, po vzdělávacím kurzu budou moci předepisovat léky a také provozovat diagnostický přístroj kostní denzitometr.

O osteoporóze jste v MF DNES mluvil zhruba před čtyřmi lety. Dostaly se za tu dobu na trh nové léky na léčení řídnutí kostí?
Ne, ale dokončují se studie k novému typu biologické léčby. Zatím používáme dva typy. Jedná se o vysoce účinkující léčbu vyhrazenou pro pacienty s pokročilou formou choroby.