Skalka chce přísněji chránit léčivé prameny, ohrozily je vrty na čerpadla

  5:26
Skalka, kde průzkumné vrty pro tepelná čerpadla ochromily zdejší léčivé prameny, se snaží zajistit, aby se podobná situace už nikdy neopakovala. Obec na Prostějovsku tak usiluje o vyhlášení ochranného pásma léčivých zdrojů vody. Ministerstvo životního prostředí mezitím zahájilo přestupkové řízení, ve kterém hrozí až milionová pokuta.

Lázně Skalka na Prostějovsku se dostaly do ohrožení kvůli soukromému vrtu. Na snímku místo, kde si lze nabrat vodu z pramene Cyril a Metoděj. | foto: Stanislav HeloňaMF DNES

Na konci loňského roku zničehonic dramaticky ochabla vydatnost léčivých zdrojů vody pro lázně ve Skalce na Prostějovsku. Brzy se přišlo na to, že si jeden z místních obyvatel nechal dělat průzkumné vrty pro tepelná čerpadla, a o celou věc se okamžitě začaly zajímat úřady.

Když však v únoru vrtání pokračovalo a vydatnost pramenů se opět snížila a klesla i voda ve studních, byl to šok.

„Je to zatraceně špatná situace. V mojí šedesátileté praxi je to první případ, kdy se něco takového stalo,“ nechápal tehdy hlavní balneotechnik lázní Skalka Zdeněk Pospíšil.

Ministerstvo životního prostředí nyní dokončilo kontrolu průzkumných vrtů, zda byly v souladu s geologickým zákonem.

„Kontrolovaná osoba nepodala ve stanovené lhůtě námitky ani projekt na odstranění nedostatků, a proto nyní zahájíme řízení o přestupcích. Zákon o geologických pracích dává možnost při extrémně závažném porušení zákona uložit sankci až do výše milionu korun,“ sdělila mluvčí ministerstva životního prostředí Jarmila Krebsová.

Prameny Lázní Skalka

Ministerstvo zároveň svolalo jednání všech dotčených orgánů na krajský úřad do Olomouce, kde se dohodlo, že Skalka požádá Český inspektorát lázní a zřídel o vyhlášení ochranného pásma přírodního léčivého zdroje druhého stupně.

Starosta Skalky Antonín Frgal potvrdil, že obec si již zadala zpracování projektu ochranného pásma, a věří, že léčivé prameny tak budou v bezpečí.

Podle balneotechnika lázní Pospíšila je v současné době vydatnost pramenů stále jen na dvou třetinách normálního stavu. Provoz lázní to neovlivňuje, protože vodu, kterou ke svým procedurám potřebují, berou z tzv. přelivů a ty zatím spotřebu pokrývají.

Pospíšil zároveň nepopírá, že na celé Moravě vydatnost všech minerálních vod poklesla, protože několik let za sebou je sucho a nedostatek srážek především v zimním období. Prameny se tak nemají z čeho doplňovat.

„Část poklesu ve Skalce proto má přírodní příčiny, ale zčásti tam stále dochází ke ztrátám z nedotěsněných vrtů. Vydatnost přelivů se totiž výrazně snížila po zásahu vrtných firem a už se nikdy nevrátila do původních hodnot. Pokles byl náhlý, vina vrtných firem je prokazatelná,“ nepochybuje Pospíšil.

Vyhlášení ochranného pásma by podle něho mělo zajistit, aby se podobná situace už nikdy neopakovala.

„Vrty bude možné dělat pouze pod odborným dozorem, a pokud by se opět zasáhl skalní podklad, tak vrtný postup musí být takový, aby to bylo možné okamžitě zastavit. Ochranné pásmo rozšíří a stanoví takové podmínky, aby se zdejší přirozený vodní režim už nenarušoval,“ vysvětlil Pospíšil.

Je to věc firmy, tvrdí majitel domu, který zadal vrty

Majitel domu, který si průzkumné vrty nechal dělat, jakoukoliv odpovědnost odmítl. „Je to věc firmy, která to musí dát do pořádku,“ reagoval stroze.

Jednatel olomoucké společnosti Alfa Vrty Miroslav Kvasnovský však porušení zákona nepřipouští. „Vrty, které jsme tam dělali, jsou 54 a 60 metrů hluboké, jsou řádně zainjektované, zatěsněné a nepřetékají. Je tam problém s vrtem, který dělala firma před námi,“ prohlásil Kvasnovský.

To však zase kategoricky odmítl Michal Klapáč z Dětkovic na Prostějovsku, jenž tehdy na vrtech pracoval.

„My jsme tam byli dlouho před pozorovaným poklesem vydatnosti pramenů. Ze všech dokumentací jasně vyplývá, že jsme zvodněmi prošli, ale vždy byly uzavřené a samovolně nic nevytékalo a nedocházelo ani k žádnému výraznému odpuštění tlaku. Vrty byly zavčas pozastaveny,“ hájí se.

Alkalicko-sirnaté lázně v obci Skalka patří obci a mají téměř stoletou historii. V roce 1928 je postavil Vilém Sonevend z Prostějova. Podobné minerální vody se nachází až v Itálii nebo v Rakousku.

Lázně lidem každoročně poskytnou okolo třiceti tisíc procedur a kromě léčby pohybového ústrojí a revmatických chorob voda ze čtyř léčivých pramenů Jan, Svatopluk, Cyril a Metoděj a Julinka pomáhá například pacientům při překyselení a onemocnění žaludku, vředech, zánětlivém onemocnění tlustého střeva a příznivě působí na játra. Prospívají také lidem s cukrovkou a při vysokém krevním tlaku nebo při zánětlivých onemocněních průdušek a ledvin.

Průzkumný vrt soukromého stavitele ochromil začátkem roku léčivý pramen: