V Krkonoších platí výstraha už od pondělí a záchranáři předpokládají, že potrvá i v dalších dnech. Hrozí takzvané klouzavé laviny, které se tvoří po prvním sněžení. Meteorologové předpovídají trvalejší sněžení na horách i na středu.

„Sníh padal za působení silného západního až severozápadního větru. Více sněhu je na závětrných svazích a v závětrných žlabech,“ komentoval situaci člen horské služby Pavel Cingr.

Turisté by měli být opatrní hlavně na extrémních svazích se sklonem nad 40 stupňů. I tam by však k uvolnění případné laviny bylo potřeba velké dodatečné zatížení, jakým je například pohyb sněžných strojů nebo více lyžařů bez rozestupů.

Lavinovými svahy v Krkonoších jsou Kotelní a Studniční jámy, Údolí Bílého Labe, Labský, Obří, Modrý a Dlouhý důl a také svahy na polské straně pohoří, třeba severní svahy Vysokého kola.

V Krkonoších spadnou každoročně až desítky menších lavin. Letos v únoru lavina zčásti zavalila jednačtyřicetiletého muže v Hrazeném dole na začátku jižního úbočí Kozích hřbetů. V lednu se utrhla lavina v délce 170 metrů v Dlouhém dole mezi Špindlerovým Mlýnem a Pecí pod Sněžkou.

Poslední obětí laviny v Krkonoších se 5. února 2015 stal při sjíždění Malé Studniční jámy osmadvacetiletý skialpinista. Před ním zahynula pod lavinou v Krkonoších šestatřicetiletá skialpinistka, kterou sníh zasypal koncem prosince 2008 v takzvané Červinkově muldě.

Jedna z nejdelších lavin v novodobé historii Krkonoš spadla v únoru 2015 do Modrého dolu. Masa sněhu zasáhla plochu 20 hektarů, na délku měřila 1 106 metrů, délka odtrhu byla 506 metrů, výška sněhu v místě odtrhu byla od 0,5 do 2,45 metru a obvod laviniště měřil 3,3 kilometru.