Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dekret povolující latinské gymnázium v Budějovicích vydala Marie Terezie

  9:54
Málokdo ví, že první gymnázium v Českých Budějovicích fungovalo už v 18. století. Bylo latinské a mezi jeho absolventy patří i básník a vědec František Ladislav Čelakovský, hudební skladatel Vojtěch Jírovec a podnikatel Vojtěch Lanna.

Před zahájením stavby současné budovy školy v České ulici musely být zbourány městské hradby. | foto: Repro: Státní okresní archiv České Budějovice

U zrodu latinského gymnázia v Českých Budějovicích stál lékař Ignác Hartl, který přesvědčil magistrát města o nutnosti vyššího vzdělávání ve městě. Osmadvacátého května 1755 proto založila městská rada fundaci, která měla shromažďovat peníze na založení latinské školy, zajistit učitele a především získat svolení císařovny Marie Terezie, popisuje v brožuře Z historie budovy Gymnázia v České 64 současný ředitel Antonín Sekyrka.

„Uplynulo však ještě šest let, než Marie Terezie roku 1761 vydala dekret, který povoloval založení latinské školy v Českých Budějovicích. V té době měli pověst vynikajících pedagogů piaristé, proto je magistrát prosazoval jako budoucí učitele na novém gymnáziu,“ vysvětluje.

Sekyrka má jako učitel dějepisu k historii blízko a do bádání po kořenech školy se pustil u příležitosti oslav 110. výročí vybudování současné budovy, které gymnázium slavilo před pěti lety.

Výuka na latinském gymnáziu začala 25. ledna 1762. A protože město nemělo pro novou školu žádnou budovu, 63 studentů usedlo do prvních tříd ve čtyřech měšťanských domech v Krajinské ulici u bývalé Pražské brány.

Ale protože tyto prostory studentům nevyhovovaly, rozhodli radní města vybudovat novou školu a kolej v místě dnešního Biskupského gymnázia. Do ní se latinské gymnázium nastěhovalo v září 1769.

„V té době to byla moderní budova a tam gymnazisty učili piaristé. Ale z nové školy se studenti se svými profesory neradovali dlouho - v roce 1784 císař Josef II. rozhodl, že v Budějovicích bude zřízeno biskupství. A když do města přišel biskup, tak se mu ta budova okamžitě zalíbila a řekl, tady budu já,“ líčí Sekyrka.

Fotogalerie

Gymnázium se tak muselo přestěhovat do prostor právě zrušeného dominikánského kláštera postaveného ještě za Přemysla Otakara II. v roce 1265. Z novostavby tak zamířili do temných studených zatuchlých místností.

Ve druhé polovině 19. století se gymnázium v klášterní zahradě potýkalo s nedostatkem prostoru a ministerským výnosem byla povolena přístavba. Tato budova se nacházela v místech dnešního školního dvora a tělocvičny gymnázia v České ulici a na ni navazovala současná budova, která byla otevřena v roce 1903.

„Latinské piaristické gymnázium navštěvovali jak Češi, tak Němci. Ze zažloutlých katalogových listů jmen studentů je zřejmé, že podíl česky mluvících byl velmi vysoký. Tato skutečnost zřejmě vedla k tomu, že v 60. letech 19. století byla stanovena povinnost komplikovanější pasáže výkladu překládat i do češtiny. Je však nesporným faktem, že němčina na gymnáziích představovala v této době hlavní vyučovací jazyk,“ říká Sekyrka.

Čelakovského vyloučili za četbu Postily

V roce 1794 byly zavedeny takzvané černé a bílé knihy. Ležely v každé třídě, do bílé zapisovali spolužáci dobré skutky svých kolegů, do černé se ale museli studenti zapisovat za porušení školních pravidel sami. Při zkouškách pak žáci z těchto knih předčítali zápisy u svého jména.

„Prokázal-li žák dobrý skutek, který byl zapsán do bílé knihy, byl mu případný zápis z černé knihy vymazán. Na konci každého měsíce profesoři zápisy v obou knihách vyhodnocovali a dělali z nich pečlivý protokol. Ale protože všechno je psané latinou, málokdo dokáže rozluštit, co tam stojí,“ vysvětluje.

Ale třeba u Františka Ladislava Čelakovského, který se na latinském gymnáziu vzdělával tři roky od roku 1813 do roku 1816, je známo, že byl údajně vyloučený za četbu Husovy Postily.

„Nebyl jediný, takových velikánů bylo hodně, kteří se pak zapsali do dějin a do čítanek. Posuzování prohřešků a vylučování žáků z různých vzdělávacích institucí bylo v té době hodně přísné. A právě stačilo, aby si na tehdy německém gymnáziu četl Husovu Postilu. I to byl důvod pro to, aby byl označen za rebelujícího studenta,“ říká Sekyrka.

Kromě Čelakovského patří k významným absolventům budějovického gymnázia například hudební skladatel a kapelník Vojtěch Jírovec, podnikatel Vojtěch Lanna i katolický misionář Jan Nepomuk Neumann.

Z archivního dokladu školy z roku 1863 je vidět, z jakých předmětů byli studenti známkováni. Na seznamu je píle, chování, náboženství, latina, řečtina, geografie, matematika, přírodní vědy a také německý a český jazyk. To dokládá, že všichni obyvatelé Budějovic byli dvojjazyční.

Čeští studenti se stěhovali do Třeboně

O rok dřív, 17. září 1862, bylo gymnázium prohlášeno za německé, zároveň však byly zřízeny čtyři české paralelní třídy.

„V tomto období se už začal naplno rozdmýchávat národnostní boj Čechů a Němců ve městě a gymnázium bylo místem, kde se obzvláště rozhořel. Tehdy jej navštěvovalo zhruba 400 studentů, budějovické noviny Budivoj však psaly o tom, že dvě třetiny z nich byli Češi,“ připomíná Sekyrka.

Po čtyřech letech byly paralelní české třídy na doposud jediném českobudějovickém gymnáziu zrušeny a přesunuty do Třeboně, kde vytvořily základ českého gymnázia.

„Poněvadž hrdost německá snésti nemohla, aby český student v jedné síni požíval tohotéž práva co student německý, postaráno o to, aby byli odděleni a tak povstaly čtyry třídy gymnasia české paralelky... Nesluší tedy odpůrcům zdejším jásati, že vše se už odstěhovalo do Třeboně, a paralelkám že je konec. Místo nich máme celé gymnasium, k tomu nám dílem dopomohli oni sami, a proto smějeme se takovýmto vtipům, které jsou jen výjev zlosti, že věc se pro ně tak nešťastně skončila,“ psal Budivoj 13. září 1868.

Dne 21. července 1871 navštívil školu při své cestě po Čechách i korunní princ Rudolf, syn Františka Josefa I. Zajímavostí v kronice je také to, že v roce 1885 byla při gymnáziu z části klášterní zahrady zřízena botanická zahrada, o kterou pečovali samotní studenti se svými profesory.

Stavba nového gymnázia začala 14. července 1902, slavnostní vysvěcení nové budovy provedl budějovický biskup Martin Říha 25. října 1903. Ta stojí dodnes, k letošnímu 115. výročí dostala zpátky svoji žlutou fasádu, nové repliky historických oken a zrestaurované masivní vstupní dveře.

„Kvůli stavbě nové budovy se musely nejdřív zbourat hradby. Škola měla několik zajímavostí, na střeše byla astronomická observatoř, kde mohli studenti pozorovat oblohu, a na centrálním schodišti bylo zavěšeno od stropu až dolů Foucaultovo kyvadlo. Dnes tu máme jeho repliku,“ dodává Antonín Sekyrka.