Vyžaduje čas, trpělivost, pozornost a péči. U Koscelníků ale voní čerstvě upečený kváskový chleba každý druhý den. Třiačtyřicetiletá Alena jeho kouzlu propadla před třemi lety a od té doby si rodina do obchodu pro pečivo chodí jen výjimečně.
„První dva pokusy se mi nepovedly, ale pak už jsem vychytala mouchy a zjistila, že to vlastně není žádná věda,“ tvrdí pekařka.
Kurzů pečení kváskového chleba má za sebou pět a před sebou ještě řadu. Zájem o domácí pečení je totiž stále větší.
„Zatím s tím nemám absolutně žádné zkušenosti, ale na Vánoce jsem dostala ošatku, ve které se těsto nechává vykynout, tak jsem se to chtěla naučit,“ prozradila jedna z účastnic kurzu.
Příprava kváskového chleba má totiž svá pravidla a zákonitosti, bez kterých by výsledek nebyl tak lákavý. Nepoužívají se u něj kvasnice, proto potřebuje kvásek vzniklý z vody a žitné celozrnné mouky.
Aby byl takzvaně dobře založený, vykvasil a objevily se v něm vzdušné bublinky, potřebuje čtyři dny v pokojové teplotě. Každý den, vždy ve stejnou dobu, je nutné ho „dokrmit“ a „oživit“ další moukou a vodou. Teprve čtvrtý den je kvásek připravený.
K pečení ale stačí jen jeho část doplněná o mouku a vodu. Zbytek zůstává jako cenná a nenahraditelná základní surovina zase na další chléb. Musí se každý druhý den oživovat, hlídat a uchovávat. Často putuje mezi pekařkami jako vzácnost.
„Není kvásek jako kvásek. Nejlepší je dobře vyzrálý, to znamená třeba tři roky vedený,“ upozornila Koscelníková. „Když si ho chce někdo uchovat třeba proto, že odjíždí na dovolenou a nemůže ho každý druhý den oživovat a dokrmovat, tak se dá také nasušit. Pak vydrží i rok,“ vysvětlila.
Máte jistotu, co v chlebu je
Kváskový chléb jednoduše vyžaduje péči a čas. I při kynutí se musí opakovaně mísit po dvaceti minutách. Při pečení je zase potřeba sledovat čas kvůli postupnému snižování teploty v troubě.
„Člověk si to musí trochu zorganizovat, nastavit si budík na odpočívání těsta i na pečení,“ potvrdila Michaela Válková, která kurz pořádala.
Většinou přilákal ženy, které se zajímají o zdravou stravu, bezlepkovou dietu a domácí recepty. Domů si kromě podrobného postupu výroby a pečení odnesly také recepty na různé druhy kváskového chleba nebo připravený kvásek.
„Z mého pohledu je na tom nejlepší, že přesně a s jistotou víte, z čeho chleba je, co je v něm za suroviny. Kromě toho je zdravější než běžně kupovaný, vydrží delší dobu čerstvý, zasytí, posiluje střeva, a tím pádem imunitu, je lépe stravitelný,“ dodala Koscelníková.
