V Ostravě kvůli kůrovci jednal kalamitní štáb. Škůdci chce ztížit život

  13:20
Kůrovce už nezastavíme, ale můžeme jeho vliv oslabit a zmírnit škody, které napáchá. A do budoucna mu musíme zkomplikovat život. Takové jsou závěry jednání krajského štábu, který řeší kůrovcovou kalamitu, jež zasáhla zejména Jeseníky a Beskydy.

Na místě hustého lesa zůstává v revíru nové Vrbno na Vítkovsku jen pár osamělých stromů. Vítkovský lesní správce Jiří Groda v tamních lesích pozoruje změny už od roku 1992. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Jednání trvalo zhruba dvě a půl hodiny. „Vyjasnili jsme si současný stav a s čím by kraj jako koordinátor mohl pomoci. Bylo velmi důležité si jasně říct, co koho trápí a co by potřeboval,“ shrnula Jarmila Uvírová, náměstkyně hejtmana pro životní prostředí.

Podle odborníků kůrovec zasáhl Moravskoslezský kraj nejcitelněji ze všech oblastí České republiky.

Hejtmanství proto chce například podnítit systémové změny při zadávání zakázek na likvidaci napadeného dříví. Než se totiž vypíše výběrové řízení, což ještě mohou zpomalit různá odvolání, tak na účinný zásah bývá pozdě. „U kůrovce je důležitý čas,“ potvrdila Uvírová.

Ministerstvo zemědělství chystá dotace na těžbu napadených stromů a kraj poté chce po domluvě s vlastníky lesů případně nabídnout dotace na další vybrané oblasti. Podle Vladimíra Blahuty ze Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů prožívají drobní podnikatelé v lesnictví těžké časy.

„Dostávají se do velkých problémů. Na jedné straně se snaží vyhovět přání omezování běžné těžby a kácejí jenom kůrovcové dříví, jehož cena je nízká. Nedostává se jim pak zdroje příjmů na obnovování odlesněných ploch. Obávám se, že bez pomoci státu a krajů se neobejdou,“ konstatoval Blahuta.

Hejtman: Máme velmi omezené kompetence

Všichni kalamitní štáb oceňovali, zmiňovali však dva nedostatky. „Možná byla škoda, že se scházíme až v době gradace kůrovce,“ poznamenal Blahuta a přidal se Martin Mucha z frýdecko-místeckého magistrátu. „Chyběli také zástupci dřevozpracujících firem,“ podotkl.

Hejtman Ivo Vondrák vysvětlil, že se kraj o rozšíření kůrovce zajímal už dříve, ale až nedávno na jednání Asociace krajů ČR se na zřízení těchto štábů domluvili. „Musíte si uvědomit, že kraje nemohou vlastníkům lesů nic nařizovat. Máme velmi omezené kompetence,“ upozornil Vondrák.

Náměstkyně Uvírová připustila, že požadavek na účast dřevařských závodů na jednání zazněl. „Určitě je oslovíme, ale nebude to snadné, protože často jde o zahraniční vlastníky,“ obává se.

Podle ní ale při vstupu do tuzemského podnikání nejspíše dostali různé pobídky, za což by snad mohli být k regionálním problémům vstřícní. „Moc by nám například pomohlo, kdyby otevřeli své sklady. Tam bychom mohli umístit mnoho dřeva,“ argumentoval Blahuta.

Smrky a sucho. To kůrovec miluje

Kůrovec se plošně zabydlel ve smrkových porostech, kde likviduje tisíce stromů. Vinou jeho působení se pak kácejí tisíce smrků, po nichž zůstávají holiny.

Škůdci navíc přálo teplé a suché jaro, takže se mohl nerušeně rozmnožovat. Panují obavy, že stihne nejméně trojí rojení, což jeho počet zmnohonásobí.

A čím více kůrovce bude, tím spíše se bude tlačit i do méně příznivých vyšších horských poloh, kde jsou nejcennější chráněná území.

„Stav v horských polohách zatím není kritický, ale nemůže se to podceňovat, ať nedopadneme jako v Jeseníkách,“ zhodnotil Mucha z Frýdku-Místku.

Michal Servus z Agentury ochrany přírody a krajiny zmínil, že v podhůří Jeseníků se kůrovec rozšířil celoplošně. „V cenném Hrubém Jeseníku pak jde o desítky hektarů na okraji chráněného území,“ řekl.

Kraj také jedná s obcemi kvůli možnosti urychlených oprav silnic druhé a třetí třídy, které poničily těžké soupravy převážející kmeny. Další jednání kalamitního štábu se uskuteční v září.

Autor: