Kůrovec zcela změnil Bruntálsko, osmdesát procent lesů je pryč

  11:32
Je téměř za námi, hlásí ke kůrovcové kalamitě správci lesů na Bruntálsku. Ne proto, že by nad broukem zvítězili. Přišli však už o většinu smrčin. Až osmdesát procent lesů je pryč, holiny jsou na celkové rozloze stovek hektarů a náhradní výsadba se předpokládá na řadu let dopředu.

Kůrovcová kalamita na Šternbersku a Bruntálsku. (2018) | foto:  Petr Topič, MAFRA

Sucho v kombinaci s atakem kůrovce a houby václavky změnily podobu podhůří Jeseníků už napořád.

„V oblasti je kalamita v závěrečné fázi. Už letos objem nahodilých těžeb klesal a předpokládáme, že bude klesat dále i v roce 2020,“ uvedla mluvčí společnosti Lesy České republiky Eva Jouklová.

Pozvolný konec boje s kůrovcem hlásí také města a obce ve svých lesích. Zbytky smrčin se dotěžují na Rýmařovsku, Krnovsku i v okolí Bruntálu.

„Příští rok bude pryč většina smrků. Dřevo máme složené na zásobách, už není možné jej ani prodat. Starší porosty zanikly, teď se těží čtyřicetileté a mladší,“ sdělil Jan Rapouch, jednatel Spojených lesů spravujících lesní porosty Rýmařova a obcí v okolí. 

Na maximu těžby byla společnost letos, kdy vytěžila přes dvacet tisíc kubíků, desetinásobek běžné roční těžby před kalamitou. „Příští rok bude poloviční a napřesrok půjde o zbytky,“ dodal Rapouch.

Smrk v oblasti tvořil 85 procent lesů, a ty jsou pryč. „Na jaře vítr vyvrátil těžbou rozvolněné smrkové porosty, padly i modříny, které zůstaly osamocené. To těžbu navýšilo,“ dodal Rapouch.

Jarní vichřice navýšila kalamitní těžbu i Krnovu, který zamýšlel být na desetině z původního zhruba jednoho sta tisíc kubíků, jež v lesích těžil na vrcholu kalamity v roce 2017.

„Nakonec jsme těžili 16 tisíc kubíků, 8 tisíc padlo v důsledku březnové větrné smršti,“ sdělil jednatel Lesní správy města Krnova Ivan Vrátný.

Smrčiny už Krnov až na výjimky nemá, celkové zásoby dřeva mu kalamita smrskla o 69 procent. Obnova více než čtyř set hektarů plochy, kterou těžba obnažila, se odhaduje až na deset let.

„Stále totiž přibývají další holiny, nejen po kůrovci, ale teď především vývraty stromů, které zbyly po vytěžení velkých starých porostů,“ dodal Vrátný.

Bruntálu kůrovec, sucho a následné vývraty vzaly na dvě třetiny lesů. „Technické služby dotěžují zbytky porostů, zejména už těch mladších. Vlivem sucha odumírají i mladé stromy. Loni vytěžily 20 tisíc metrů krychlových dřeva, letos 6 tisíc, předpoklad na příští rok je 2 až 3 tisíce,“ nastínil závěrečnou fázi boje s kůrovcem mluvčí bruntálské radnice Jiří Ondrášek.

Smrky nahradí jiný porost

Obnova lesů je v plném proudu, během následujícího desetiletí se dnešní mýtiny opět zazelenají, avšak zcela jiným porostem. Sázejí se buky, duby, borovice či olše.

„Zalesňujeme sazenicemi, jinde využíváme semenáčků z přeživších dospělých stromů. Na některých místech jsou už dobře vidět odrůstající mladé stromky. Pestřejší les má šanci překonat případné klimatické změny,“ konstatovala mluvčí Jouklová. 

Smrčiny už v podhůří Jeseníků lidé nenajdou. Smrky se většinou nevysazují vůbec, rostou jen rostliny vzešlé z náletů. Nechávají se i takzvané pionýrské dřeviny, tedy břízy a jeřáby.

Aby se holiny podařilo pokrýt novým porostem včas, jsou třeba desetitisíce sazenic.

„Ze zákona musíme holinu zalesnit do pěti let, právě kvůli kůrovci byla tato lhůta prodloužena z původních dvou let. Toho snad budeme schopni, pokud bude dostatek sadebního materiálu. Zatím jej domluvený máme,“ uvedl Jan Rapouch ze Spojených lesů. 

Přísun sazenic je zásadní. „Jejich nedostatek může představovat podstatný problém,“ uzavřel Ondrášek.

Podle ochránců přírody je nutné holiny opět zalesnit co nejdříve. „Půda tam velmi trpí suchem, rozdíly teplot v noci a během dne činí i několik desítek stupňů, podmínky jsou srovnatelné s podmínkami na poušti. V takové půdě časem těžko něco vzejde,“ vysvětlil například Jan Piňos z Hnutí Duha.