Kůrovec žere smrkové lesy v kraji, vyhovuje mu teplé počasí a sucho

  9:22
Část Plzeňského kraje je druhou nejzasaženější oblastí v Česku, kde kůrovec napadá smrky. Nejhorší situace je na Nepomucku, Sušicku a Klatovsku. Hranicí masivního nástupu kůrovce se stala dálnice D5. Na vině je teplé počasí a extrémní sucho.

Kůrovec napadá smrky. Vyhovujeme mu teplé počasí a málo srážek. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

„Situace je špatná, kůrovec totálně likviduje tuto republiku, je to celonárodní kalamita,“ uvedl Václav Toman, předseda regionální organizace Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v Plzeňském kraji.

Část Plzeňského kraje společně s částí kraje Jihočeského je po severní Moravě druhou nejzasaženější oblastí v republice. Ta se táhne od Třeboně směrem na západ přes Prachatice, Horažďovice, Sušici až k Domažlicím. „Výskyt kůrovce odpovídá nejsušším místům,“ popsal Toman.

V režimu zvýšeného počtu protikůrovcových opatření pracují i státní Lesy České republiky.

Fotogalerie

„Nejvíce je v těchto lesích v kraji postiženo Nepomucko, Sušicko, Klatovsko s přiléhajícím Kdyňskem. Bohužel, oblast dlouhodobého sucha v půdě a vysokých teplot v jarním období se letos dále rozšiřuje. Hranicí masivního nástupu kůrovce se stala v podstatě dálnice D5. Všechny oblasti jihozápadu Plzeňska zaznamenaly silný nálet kůrovců, a to na rozdíl od loňského roku i ve vysokých polohách Šumavy a Českého lesa,“ přiblížila mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Připomněla, že na vině je klimatická změna. „Celá střední Evropa ji řeší. Stromy, které jsou napadány kůrovcem, byly vysazeny před 80 roky. Byly vysazeny správně, protože tu bylo severské klima a dnes je tu skoro jihoevropské klima. Tomu se stromy nedokážou přizpůsobit,“ popsala Jouklová.

Smrky, které si podle Tomana v době dostatku vláhy pomáhaly tím, že část brouků zalily pryskyřicí, dnes kvůli suchu tuto sílu nemají. „To proto, že vláha k vytvoření pryskyřice chybí a každý jednotlivý brouk, který vylétne, si jde do smrkového porostu jako na oběd do interhotelu, když se mu strom nebrání,“ přiblížil Toman.

Jedinou možností, jak se situaci bránit, je podle něj změnit postupně druhovou skladbu lesů například dosazováním listnatých stromů. „To ale trvá 30, 50 i 80 let, to nejde udělat hned. Nejdříve nějakým způsobem změnu druhové skladby pocítíme za deset, dvacet let,“ uvedl Toman.

Kůrovec se podle něj extrémně namnožil v posledních dvou až třech letech. „Zkrátka od roku 2015 je ho extrémně hodně. Část brouků se snažíme likvidovat, něco nám ale uteče, protože nejsme pány přírody,“ popsal.

Jouklová doplnila, že nálet kůrovců na smrky v Plzeňském kraji je od loňského července zcela enormní. V loňském roce se na území regionu vytěžilo v lesích ve správě Lesů ČR 200 tisíc metrů krychlových kůrovcové hmoty, a v lesích všech vlastníků včetně Lesů ČR 450 tisíc krychlových metrů.

Kůrovcové dřevo tvořilo 44 procent celkových těžeb dřeva. „Pro představu těchto 44 procent přesně odpovídá ploše lesů spravovaných Lesy ČR ve vlastnictví České republiky v Plzeňském kraji,“ doplnila Jouklová.

Dodala, že nálet kůrovce kvůli prudkému nástupu jara - nebo spíše léta - začal v první lokalitě na Horažďovicku, a to už 5. dubna. „Silný nálet ve všech lesích kraje se děje od 16. dubna, takže obranná opatření neustále posilujeme a počet se již blíží třiceti tisícům kusů,“ přiblížila mluvčí.

Lesy ČR posílily počty zaměstnanců, ti hledají kůrovce

Podle ní klasické lapáky kůrovce v podobě položených zdravých stromů lákajících kůrovce, které byly používány jako prvotní obrana letos v březnu, z lesů postupně zcela zmizí a převáží opatření, která brouky přímo zabíjejí, tedy lapače, otrávené lapáky a insekticidní sítě.

Současně bude podle Jouklové hlavním opatřením okamžité vyhledávání kůrovcových stromů ve všech smrkových porostech a jejich okamžité zpracování.

Kvůli tomu Lesy ČR posílili stavy venkovního lesnického personálu o pracovníky zaměstnané čistě pro vyhledávání kůrovce v roce 2018.