Státní plochy poslouží jako sklad pro kůrovcové dříví

  14:56
Rekordní množství vytěženého dřeva a málo míst pro něj. Ministerstvo zemědělství v kraji vytipovalo 17 hektarů ploch, ty pojmou asi polovinu potřeby. Většinou jde o neoplocené pozemky v dosahu silnice i železniční trati.

Kácení stromů napadených kůrovcem v okolí Rožnova pod Radhoštěm | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

Pozemky patří Českým drahám, Správě železniční dopravní cesty a Státnímu pozemkovému úřadu. Teď poslouží k uskladnění kůrovcového dříví. Ministerstvo zemědělství sestavilo katalog ploch pro skladování kůrovcového dřeva.

V kraji jde o šest desítek pozemků s nájmem za metr čtvereční od 20 do 150 korun ročně. Třetina je na Bruntálsku. Zda se nabídka osvědčí, podle vlastníků lesů a těžařů ukážou další týdny.

Fotogalerie

„Aktuálně je v Moravskoslezském kraji vytipováno 16,7 hektaru plochy pro dočasné skladování dříví. V tomto regionu se podařilo v první fázi najít prostor pro uskladnění necelé poloviny předpokládaného objemu kalamitního dříví,“ informovalo tiskové oddělení ministerstva zemědělství s tím, že má v plánu seznam dál doplňovat.

Jeden hektar orientačně pojme 15 tisíc kubíků dřeva, plochy by tedy zajistily místo pro 250 tisíc kubíků. Podle odhadů však potřeba dočasného skladování v kraji dosahuje 550 až 600 tisíc kubíků. Loni byla v Moravskoslezském kraji vytěžena třetina republikového objemu kůrovcového dříví. 

Odtud a z Olomouckého kraje, tedy celé hlavní oblasti zasažené kůrovcem, pak polovina republikového objemu. Nabízených 17 hektarů ploch v kraji ale tvoří jen asi 18 procent z celkové rozlohy vybraných ploch v zemi.

Sáhnou vlastníci lesů po nabízených pozemcích?

„Vhodné skladovací plochy se obecně obtížněji hledají v členitých, kopcovitých a hornatých oblastech. Zároveň předpokládáme, že z takových oblastí bude dříví soustřeďováno na sklady lépe situované z hlediska budoucí logistiky. Zde ale již jde o otázku, která by se měla řešit na regionální úrovni, v kalamitním štábu kraje,“ doplnilo tiskové oddělení ministerstva.

Štáb se poprvé sejde příští středu a skladování dřeva bude jedním z hlavních témat. Řešit se bude se zástupci vlastníků lesů. „Katalog volných ploch je posun. Firmy těžce hledají plochy ke skladování, využívají každou možnost, mají nasmlouvané plochy soukromých vlastníků a firem, bývalé dřevosklady a podobně. Ale místo stále chybí,“ uvedl Vladimír Blahuta, zástupce regionu v republikovém výboru Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů. 

Zhodnotit, zda a jak moc sáhnou vlastníci lesů po nabízených pozemcích, zatím nelze. „Využití katalogu je v začátcích, první výsledky a ohlasy bychom mohli mít za dva tři týdny,“ dodal.

Se skladováním se potýkají i obce. „Máme obrovské množství dřeva a ještě nějakou dobu potrvá, než padne poslední smrk. Uskladňujeme, kde se dá, plochy chybí. A nejen ty. Nemáme kapacity na těžbu, na vyvezení dřeva z lesa, chybí plochy na skladování a i prodej dřeva je komplikovaný. Cena nepokryje ani náklady na těžbu,“ popsal starosta Rýmařova Petr Klouda.

Na lepší časy podle něj zatím nesvítá. „Jedině v tom smyslu, že docházejí smrky. Ale kůrovec se šíří dál do okolí. Postupuje do větších výšek a na západ,“ řekl starosta.