Kůrovec je na vzestupu. A bude hůř, varují lesníci v Beskydech

  12:36
Další vlna kůrovcové kalamity se blíží. V nezpracovaném dřevě v lesích se totiž vylíhlo abnormální množství lýkožroutů a jejich rojení je na spadnutí. Majitelé lesů a lesníci v Moravskoslezském kraji proto společně burcují stát i veřejnost a volají po systematickém řešení historické katastrofy.

Zaschlé larvy lýkožrouta smrkového, který decimuje ve velkém také suchem oslabené stromy v okolí Velkého Dářka. | foto: Marek Podhora, MAFRA

„Jednotlivé instituce na úrovni státu i krajů nespolupracují. Každý řeší jen něco a většina procesů je administrativně zdlouhavá a nekomplexní. Dřevo se nestíhá z lesa uklízet, protože chybí lidé i technika. Není kde skladovat, není odbyt. Kdysi jsme z jednoho revíru těžili v řádu jednotek kubíků napadeného dřeva, dnes jsou to desítky tisíc kubíků,“ popisuje lesník z Beskyd, který si nepřál zveřejnit jméno.

Jedním z možných řešení by podle něj bylo, aby stát vyzval a podpořil obce, aby si čerstvě vytěžené dřevo odebíraly a použily jej jako stavební materiál.

„Pod to se můžu podepsat,“ prohlásil předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) František Kučera. 

„Spolupráce obcí je samozřejmě jedna z možností. Dále však potřebujeme operativněji získávat zahraniční pracovníky a firmy a také zlepšit podmínky pro tuzemské pracovníky a firmy na těžbu i úklid dřeva a na stabilizaci trhu s dřívím,“ vypočítával Kučera.

Předseda SVOL je přesvědčený, že dokud se stát ke kalamitě nepostaví jako celek, bude zle. Soukromníci se proto již spojili v Lesnické výzvě, která sdružuje vlastníky a správce 75 procent plochy českých lesů i dřevozpracovatele.

„Varujeme v ní, že pokud se holé plochy rychle nezalesní, nastoupí eroze a hrozí vysychání půdy, lesních pramenišť a zdrojů pitné vody. Krize pak dopadne na každého člověka. Letos máme od státu k dispozici 1,15 miliardy korun, ale potřebujeme ještě tři miliardy na výsadbu. Kvůli nízké ceně dřeva na přesyceném trhu nemají vlastníci peníze na koupi nových sazenic,“ upozornil Kučera.

Podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého tento úřad připravuje třímiliardovou dotaci, o kterou by mohli vlastníci lesů žádat, ovšem až koncem letošního roku.

Mluvčí Bílý rovněž zmínil, že obcím nic nebrání stejně jako kterémukoliv jinému subjektu nakoupit dřevo pro vlastní potřebu, tedy i na stavby, které by případně chtěly vybudovat. 

Nejsme stavaři, říká starosta

„Naše obec vlastní sedm hektarů lesa. Teď jsme urychleně vytěžili 130 kubíků napadeného dřeva a dalších 50 kubíků nás ještě čeká. Měli jsme štěstí, že zdejší firma měla volnou kapacitu, jinak soukromníci čekají i půl roku, než jim to někdo setne,“ přiblížil starosta Hrádku na Frýdecko-Místecku Robert Borski. 

„Dřevo můžeme prodat maximálně za čtvrtinovou cenu. Je ho totiž na trhu moc. A že bychom z něj mohli něco postavit, to nás nenapadlo. Nevíme, do kdy se dá kůrovcové dřevo ještě využít, nejsme stavaři,“ poznamenal Borski.

Celkové škody v lesích za minulý rok přesáhly 20 miliard korun a objem kůrovcem napadeného dříví byl zhruba 18 až 20 milionů kubíků. Bude-li situace na trhu s dřívím obdobná i v roce 2019, přesáhnou škody odhadem 30 miliard korun.

Plocha lesů, kterou v roce 2018 zdevastovalo sucho a kůrovec, činí okolo 50 tisíc hektarů a v přímém ohrožení je aktuálně asi 500 milionů kubíků smrkového dříví, čili téměř polovina porostů v České republice.