Podle specialisty na nevhodné kombinace léčiv Josefa Suchopára urychlují tabákové výrobky metabolismus a snižují tím účinky celé řady léků. Ovlivnit také mohou osud léčiva v organismu a zvýšit jejich nežádoucí reakce. Může se tak snadno stát, že pacient spolyká pilulky za desítky tisíc a očekávaný výsledek se nedostaví. Týkat se to podle jeho slov může rozmanité řady chorob včetně těch „nejdražších“.

Suchopár vypočítává, že například denní dávka přípravku Olanzapin na schizofrenii, kterým se v Česku léčí kolem 30 tisíc lidí, stojí 65 korun. Pokud tedy třetina pacientů kouří a lékař o jejich zlozvyku neví, vyhodí se denně oknem léky za 650 tisíc korun. V případě, že se naopak ke kouření přiznají, lékař jim zvýší dávku a pojišťovny tak zaplatí za jejich terapii dvojnásobek, což je 1,3 milionu denně.

Lékaři by tak měli podle Josefa Suchopára na pacienty spíše tlačit, aby s cigaretami přestali. Většina z nich to ale nedělá. Podle průzkumu Státního zdravotního ústavu se na tento zlozvyk zeptá jen čtyřicet procent lékařů, u pacientů hospitalizovaných na lůžku je to ještě méně.

Kouření nezajímá ani zdravotní pojišťovny, které zbytečně drahou léčbu platí. Ze sedmi zdravotních pojišťoven přispívají na odvykání kouření jen dvě, a to Všeobecná zdravotní pojišťovna, která za odvykání kouření ročně zaplatí svým klientům asi 1,7 milionu korun a Oborová zdravotní pojišťovna.

Lidé by přitom zájem o léčbu měli. Podle průzkumů Státního zdravotního ústavu spolu s Centrem pro závislé na tabáku, by raději nekouřilo 1,4 milionu kuřáků ze 2 milionů. Bez pomoci to ale zvládne jen 5 procent z nich, tedy asi 32 tisíc lidí. Ostatní pomoc zdravotníků potřebují.