Tesaři staví v Chebu krov postaru, lidé vidí v praxi středověkou geometrii

  14:58
Na náměstí Krále Jiřího v Chebu vzniká bez moderních pomůcek a železných hřebíků zmenšená kopie nejstaršího krovu v České republice. Ten stojí nad presbytářem chebského františkánského kláštera a od jeho vztyčení letos uplyne rovných sedm století. Kopie vzniká v rámci projektu Tesařská dílna.

Cílem Tesařské dílny je vzkřísit historické postupy práce se dřevem, ukázat um starých mistrů a dokázat, že fyzikální zákony, o nichž se děti učí za základních školách, v praxi skutečně fungují.

Program týdenního workshopu vyvrcholí v sobotu, kdy začínají Dny evropského dědictví. Na každý den je pro veřejnost připravený zajímavý program. 

Dopoledne je určené pro předškoláky a děti základních škol z Chebu a okolí. Unikátní projekt s řadou výchovně – vzdělávacích úkolů ale navštíví i některé střední školy. Každodenně od 15 hodin pak organizátoři přichystali zajímavé ukázky pro veřejnost. 

Například v úterý se lidé dozvěděli, jak se ve středověku dřevo v lese vybíralo, kácelo, dopravovalo do města a připravovalo na opracování. Viděli v praxi středověkou geometrii, tesaři předvedli historické vytyčování konstrukce.

Půdorys krovu vyznačili jen za pomoci kružnic vyrytých do připravené podesty. Rozměřili také délky jednotlivých trámů. A to vše pěkně postaru. 

U každé stavby vznikl tesařský dvůr

Zajímavé byly informace o středověkých délkových mírách, například že existoval takzvaný chebský loket, který měl délku přes půl metru. 

Fotogalerie

Stavební historik Michal Panáček a David Otáhal přihlížejícím vysvětlili, že u každé stavby vznikl tesařský dvůr, kde parta tesařů krov nejprve kompletně sestavila, opatřila značkami a poté rozebrala, aby bylo možné trámy a další součásti konstrukce po jednom vytáhnout na vrchol domu a tam krov opětovně vztyčit.

Středa je věnována ukázkám tradičního opracování kmenů a historickým tesařským nástrojům a pomůckám, které tehdejší stavitelé při zpracování dřeva využívali. Lidé se dozvědí, jak se které nástroje jmenovaly, co uměly a jak vypadaly. 

Odborníci také vysvětlí, jak věda známá jako dendrochronologie dokáže určit stáří dřeva či datovat, kdy byl který strom skácený. Vyloží, co to jsou letokruhy, jaký je rozdíl mezi letním a zimním dřevem, předvedou odebírání vzorku dřeva pro výzkum a objasní, jak se prostřednictvím metody zaměřené na měření šířek letokruhů dokážou přenést hluboko do minulosti.

Pozednice, krokev nebo hambalek

Čtvrtek je věnovaný tradičním tesařským spojům, jako je plátování a čepování, či výrobě dřevěných hřebů. Na praktických ukázkách tesaři předvedou, jak se ve středověku dřevěné konstrukce spojovaly bez použití železa. Ukážou, jak se testovala pevnost spojů tak, aby výsledná konstrukce byla stabilní.

V pátek tesaři jednotlivé trámy sestaví a vysvětlí, na základě jakých fyzikálních zákonů krov funguje. Objasní význam značek na jednotlivých částech krovu a pojmenují základní prvky konstrukce. Některé z názvů se používají dodnes. Lidé se dozvědí, co je například pozednice, krokev, hambalek, vazný trám nebo třeba ondřejský kříž. 

Dokončeny budou také přípravy k vlastnímu vztyčení dřevěné konstrukce, které se uskuteční v sobotu. Tehdy na náměstí lidé uvidí, jak fungují jednoduché nástroje, například kladka, vrátek či středověký jeřáb. Pohánět je bude výhradně lidská síla. 

Hotový krov poté tesaři zafixují, stabilizují a nakonec ozdobí glajchou, což je opentlený stromek. Při obřadu pod širým nebem se dílu dostane požehnání. Hotový krov ozdobí altán komunitní zahrady v Májové ulici.