Ornitologové ve skalách občas utrží i nějakou ránu od zobáků vzpouzejících se mláďat. A to i přesto, že se snaží, aby jejich práce nebyla nebezpečná jim a ani ptákům.
Rodiče ptáčat krouží nad nimi a proces bedlivě pozorují. Křikem se snaží lidského vetřelce od hnízda vyhnat. Ornitologové proto pracují rychle.
Přesně vědí, kdy je ke kroužkování správná doba. A také nekroužkují za každou cenu. Pokud by to pro ně nebo pro mláďata bylo nebezpečné, od záměru ustoupí.
„Občas je mládě samozřejmě klovne, i když ornitologové nosí rukavice. Lezou proto do hnízda i s kusem plátna, které použijí na přikrytí mláďat, ona se pak tolik nestresují,“ říká mluvčí Národního parku České Švýcarsko Tomáš Salov.
Dron vyhnal sokola z hnízda. Naprosto bezohledné, zlobí se vedení parku |
Obavy z toho, že kvůli lidským vetřelcům se rodiče do hnízda nevrátí, jsou prý zbytečné. „Kroužkování se děje již v takovém věku mláďat, kdy rodiče opouštějí hnízdo na delší dobu. A i když na kroužkovatele narazí, vždy se do hnízda vrátí,“ vysvětluje Salov.
Letos už ochránci přírody rozdali kroužky dvěma desítkám ptáků. Dávají je po dvou jeden je ornitologický a druhý takzvaný odečítací. Ornitologický je malý a je na něm vyražený kód. Obvykle jej lze přečíst až po úhynu ptáka.
„Na větším, odečítacím kroužku, je natištěný kód v kombinaci písmen a číslic a je odečitatelný dalekohledem. Každý rok má jinou barvu, takže už na první pohled pozorovatel pozná, v jakém roce ho pták dostal. Vydané kroužky jsou evidovány Národním muzeem, kde se informace scházejí na jednom místě,“ popisuje Salov.
V době, kdy ptáci sedí na vejcích a vyvádějí mladé, je turistům do hnízdních oblastí vstup zakázán. Přesto se občas najdou tací, kteří zákaz poruší. I letos sokoli dvě hnízda opustili, mladé nevyvedli a dost možná právě kvůli hlučným lidem.
„Někdy je velmi obtížné odhalit skutečné příčiny opuštění hnízda. Může se to stát jak z přirozených důvodů, tak právě i kvůli rušení člověkem. Často si dotyčný ani nemusí uvědomovat, co se právě děje. Jedno z těch hnízd bylo nedaleko frekventované turistické stezky k Dolskému mlýnu. Je možné, že ptáci takovou míru rušení neunesli,“ dodává Salov.
