Jejich počet ve městě souvisí s dostatkem vhodných hnízdišť i dostupností potravy. A to si mnozí lidé neuvědomují. Za krmení holubů na veřejných místech přitom hrozí až tisícikorunová pokuta. V Liberci tento nešvar hlídají městští strážníci. Kohokoli, kdo hodí holubům jídlo, třeba kus pečiva nebo zrní, mohou strážníci pokutovat na základě vyhlášky o čistotě.
Krmení holubů nelze přímo zakázat například městkou vyhláškou (není dostatečná legislativní opora), nicméně na toto lze uplatnit vyhlášku města Liberec č. 3/2009 o veřejném pořádku, dle které si každý musí počínat tak, aby nezpůsobil znečištění veřejných prostranství (článek V). Za nedodržení povinností této vyhlášky je možno uložit sankce, což má v gesci Městská policie Liberec. Alternativou k omezení bodového výskytu holubů je zabezpečení jednotlivých parapetů a říms speciálními spirálami či bodci a balkony sítěmi. Je však čistě na majitelích konkrétních nemovitostí, zda k takové formě ochrany přistoupí. Město Liberec k tomuto nemůže své občany nutit, ani instalaci pasivních opatření ze svého rozpočtu hradit. K potlačení populace je nutné i udržování pořádku u kontejnerů.
Přemnožení holubů potvrdil monitoring jejich výskytu na sídlišti Rochlice, který nechala radnice vypracovat specializovanou firmou na jaře letošního roku. Z výsledků šetření vyplývá, že regulační zásah je nezbytný. „Je potřeba zmínit, že za přítomnost holubů v těsné blízkosti domovů si mohou obyvatelé panelových domů často sami. Umožňují, aby holubi v této lokalitě mohli bezproblémově přežívat, například jejich přikrmováním a nedostatečným zabezpečením míst, která holubi rádi zabydlují,“ upozornila náměstkyně pro územní plánování, veřejnou zeleň a životní prostředí Karolína Hrbková.
Problematika odchytu městských holubů a městské deratizace
Řešení problémů souvisejících s výskytem holubů v urbanizovaném prostředí lze v širším smyslu též označit jako deratizaci, případně spojenou s dezinfekcí a dezinsekcí, neboť ty jsou zákonem č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví definovány jako činnost směřující k ochraně zdraví fyzických osob a ochraně životních a pracovních podmínek před původci a přenašeči infekčních onemocnění, škodlivými a epidemiologicky významnými členovci, hlodavci a dalšími živočichy. Dalšími živočichy jsou v tomto případě ptáci. Z důvodu, že zásah proti holubům je často pod daleko detailnější kontrolou veřejnosti než například likvidace potkanů, bylo nutné vypracovat metodiku, která bude respektovat požadavky i ostatních souvisejících právních předpisů příbuzných rezortů, především ministerstva životního prostředí a ministerstva zemědělství. Metodika v sobě zahrnula i novelu zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, dále zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Ten implementoval do právního řádu ČR Směrnici EU č. 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků.
Všechny druhy volně žijících ptáků jsou chráněny a omezování jejich výskytu v synantropním prostředí upravuje zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Z ochrany ptáků byl vyjmut holub skalní (Columba livia forma domestica), jehož početné zdivočelé populace osídlují především stavby ve městech. Holub skalní, žijící ve městech není ptákem, na kterého by se vztahovala ustanovení § 5a a § 5b zákona zákona o ochraně přírody a krajiny. Toto sdělení vychází ze stanoviska vyjádřeného v materiálu Evropské komise „Report from the Commission on the Application of Directive 79/409/EEC on the Conservation of Wild Birds (COM 2002, 146 final), ze kterého vyplývá, že na populace domestikovaných druhů včetně ferálních, s uvedením populací holuba skalního jako konkrétního případu, se nevztahuje ochrana podle článku 1 směrnice Rady 79/409/EHS.
Před vlastním zásahem, omezeným zákonnými předpisy, je nutné provést monitoring, zejména pro zjištění druhu holuba, počet jedinců v populaci, lokalizaci míst hřadování, hnízdišť, zdroje potravy atd. Následně se určí plán odchytu. Vlastní odchyt se provádí pomocí dostatečně velkých klecí umístěných nejčastěji na rovných střechách nebo pohledové výškové dominantě zájmového území, přičemž ze zkušeností jsou nejvhodnější dobou pro odchyt zimní měsíce. Jedinou povolenou metodou usmrcení holubů je utracení pomocí oxidu uhličitého.
Samostatnou kapitolou je regulace populace potkanů. Problém jejich zvýšeného výskytu je spojen mimo jiné s průběhem posledních dvou zimních období, které byly poměrně mírné, krátké a teplotně nadprůměrné; vždyť průměr teplot v lednu i únoru 2015 byl více než 1,3°C nad nulou... Teplé zimy jsou ideální živnou půdou pro rozvoj nejen potkanů, ale i různých členovců apod.
Opatření vedoucím k redukci, vyhubení nebo omezení výskytu škodlivých hlodavců v určitých lokalitách (obytné domy, sídliště, výrobní podniky, kanalizace, veřejná prostranství, kontejnerová stání atd.) se nazývá deratizací. Deratizace se zaměřuje nejen na potkany a krysy, ale i na jiné hlodavce jako jsou myši, myšice.
Statutární město Liberec provádí několikrát do roka celoplošnou deratizaci města Liberce. Jednorázový zásah na omezené lokalitě znamená minimální efektivitu s porovnáním se zákrokem uskutečněným na více územích najednou. Pro posílení úspěchu celé akce je také deratizace koordinována se správcem kanalizační sítě. Na konci prací je zhotovitelskou firmou sestavena závěrečná zpráva, v níž jsou zmíněna problémová a kritická místa, na které je brát zvláštní zřetel během následujícího deratizačního zásahu. Statutární město Liberec však nemůže provádět deratizace na soukromých parcelách nebo ve firmách a podnicích. Toto je pak povinností každého konkrétního vlastníka nemovitosti.
