Krkonošská Mapa republiky odolá asi do července, loni tála rychleji

  17:18
Nad Modrým dolem v Krkonoších se stále drží masa sněhu ve tvaru prvorepublikového Československa. Pomalu mizí před očima, ale pracovníci Správy Krkonošského národního parku v první letní den změřili, že ho oproti očekávání zbývá ještě dost.

Nad Modrým dolem na úbočí Studniční hory pracovníci Krkonošského národního parku (KRNAP) vstupují na mokrý sníh, aby změřili rozlohu a zjistili maximální výšku sněhu. Netrvá dlouho a jsou překvapeni, kolik ho tam ještě je.

„Když to tak vidím, tak sníh by mohl zmizet do půlky července. Záleží hodně na počasí, které bude následovat. Dovedu si představit, že ještě než sníh úplně zmizí, tak jedno měření uděláme,“ říká Zdeněk Široký ze správy parku.

Je první letní den, na úpatí Krkonoš teploty šplhají ke třicítce, ale tady není ani 20 stupňů Celsia. Jsme v nadmořské výšce okolo 1440 metrů v pomyslných středních Čechách. Mapa republiky je nejdéle trvající sněhové pole takového rozměru v České republice (loni v půli června byl už sníh pryč, psali jsme).

„Tohle místo těží z toho, že se nachází blízko nejdrsnějšího místa v České republice, které je kousek nad námi u kapličky Památník obětem hor. Tudy vanou silné větry, které sbírají sníh ze zarovnané plochy v okolí Luční boudy. Sníh, který letí přes hranu, se kumuluje právě tady,“ říká Jana Tesařová ze Správy KRNAP.

Sněhové pole totiž leží v proláklině, jakési protáhlé mělké míse, ve které se při nejčastějším severozápadním proudění ukládá sníh. Kolik tady je sněhu, nezáleží ani tak na sněhové nadílce, jako na proudění vzduchu.

„Prohlubeň vznikla v průběhu posledních desítek tisíc let a souvisí to se zaledněním Krkonoš. Dříve tady bylo firnové pole. Firn je nahromaděný udusaný sníh, který neodtává a vlastní vahou sesedne. Sníh si tady vlastně toto místo vyležel, takzvaná deprese vznikla vahou a gravitací působící na ohromnou masu sněhu,“ vysvětluje Jana Tesařová.

Když se Mapa republiky vyrýsuje, má na délku až 350 metrů a leží na strmém svahu v nadmořské výšce mezi 1420 až 1455 metrů nad mořem. Postupně odtává, až nakonec zůstávají střední Čechy. Teď je z Mapy republiky už jen flek. Ale ne malý.

Před měsícem tam ležela osmimetrová vrstva

„Dnes 21. června zbývá stále ještě 1130 metrů čtverečních. Maximální mocnost sněhu je tu od čtyř a půl do šesti metrů. V posledních dnech sníh rychle odtává. Před čtyřmi týdny, když jsme tady měřili naposledy, tu byla ještě souvislá pokrývka. Naměřili jsme tu tehdy maximum 8,6 metrů. V uplynulém zimním období tu bylo naměřeno nejvíce 9,5 metrů. V porovnání s předešlými lety je to průměr,“ říká Zdeněk Široký.

Pracovníci Správy Krkonošského národního parku měřili, kolik sněhu zbývá nad...
Pracovníci Správy Krkonošského národního parku měřili, kolik sněhu zbývá nad...

Měření se provádějí v měsíčních rozestupech.

Správa KRNAP měří Mapu republiky za pomoci nejmodernější techniky a technologií několikrát ročně po dobu dvaceti let. Rekordní hodnoty správci parku naměřili v zimní sezoně 1999 až 2000, a to 15,7 metrů. Tehdy sníh zmizel až v první dekádě srpna. Naopak nejméně sněhu na Mapě republiky bylo naměřeno následující sezonu 2000/2001, a to jen 6,1 metru s dobou odtátí v třetí dekádě června.

Horalé se pokoušeli měřit mocnost sněhového pole už před sto lety. Traduje se, že tehdy tu sníh v zimě dosahoval výšky až dvaceti metrů.

Sněhovému poli známému jako Mapa republiky, které je vidět zdaleka, dali jméno před desítkami let turisté, když si během odtávání sněhu všimli, že nabírá podobu prvorepublikového Československa s Podkarpatskou Rusí.