Z webových stránek Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) vyplývá, že v Libereckém kraji přesahuje průměrná výška sněhu republikový průměr skoro třikrát. „Zimy tak bohaté na sníh pamatujeme v Krkonoších naposledy v letech 2006 a 2012,“ říká mluvčí národního parku Radek Drahný.
„Například prvního února jsme naměřili na Labské louce dvě stě deset centimetrů sněhu a v Schustlerově zahrádce v Labském dole dvě stě osmdesát centimetrů. Od roku 2005 tam ještě nikdy tolik sněhu nenapadlo.“ Pro srovnání – hřebeny Šumavy pokrývá kolem 210 centimetrů sněhu, na dva metry se zatím nedostaly Krušné ani Orlické hory, Jeseníky ani Beskydy.
Nejvíc sněhu za sedm let
Podle Reného Mašína, náčelníka horské služby v Jizerkách, se letošnímu únoru podobala zima naposledy před sedmi lety. „Teď máme na Rozmezí skoro dva metry sněhu,“ říká Mašín. Rozmezí se nachází v nadmořské výšce 998 metrů. „V minulosti jsme takové množství sněhu brali jako standardní, v posledním období ho považujeme za výjimečné.“
Začátkem února loňského roku leželo v celém Libereckém kraji zhruba třikrát méně sněhu než nyní.
V polovině letošního února se v Bedřichově sníh nakupil do 160 centimetrů. Na konci února 2012 sahal v Bedřichově dokonce do výšky přes 190 centimetrů.
Vrstva sněhu překračovala před sedmi lety v Harrachově dva metry. Teď tam horská služba uvádí přes 110 centimetrů a v sousední Rokytnici 120 centimetrů.
Rekord padl za války
Nejvíce sněhu pokrylo Liberecký kraj ve válečné zimě 1944. Na Jizerce naměřili 29. března 315 centimetrů sněhu, dosud nepřekonaný rekord. Současné množství sněhu v Krkonoších, Jizerských a Lužických horách a na Ještědu vyvolává vzpomínky na rok 2006, kdy v povodí Labe udeřily poslední pustošivé jarní povodně. Povodí Labe má v Česku a v Německu více než 148 tisíc kilometrů čtverečných. Škody napáchané v roce 2006 záplavami tam dosáhly 240 milionů eur (v přepočtu přes šest miliard korun).
Od víkendu zasáhne celé Česko teplá vlna. Rovněž v tradičně chladnějším Libereckém kraji očekávají meteorologové teploty přes deset stupňů Celsia. Současná povodňová hrozba však není zdaleka tak velká jako v roce 2006, což dokládají údaje na webu ČHMÚ.
Tání sněhu totiž v příštích dnech nedoprovodí vydatné deště jako v povodňovém roce 2006. Letošní zima navíc není tak studená jako před třinácti lety, a tak nižší polohy nepokrývá vůbec žádný sníh. Před záplavami v roce 2006 ho i hluboko pod horami leželo mezi 10 až 30 centimetry. Na horských hřebenech pak mezi 160 až 220 centimetry.
Letošní zimu provázejí oblevy
Mezinárodní komise pro ochranu Labe vydala v roce 2007 poučnou zprávu „Hydrologické vyhodnocení povodně v povodí Labe na jaře 2006“. Stojí v ní, že na českém území obsahoval sníh v povodí Labe více než čtyři miliardy metrů krychlových vody. Dvě třetiny se rozprostíraly v nadmořských výškách do 700 metrů, což teď neplatí.
V celé republice, kam patří také moravská povodí Odry a Dunaje, se v současné době nachází ve sněhu 2,75 milionů metrů krychlových vody. Tedy výrazně méně než v pouhém povodí Labe v kritickém roce 2006.
Letošní zimu provázejí v nižších a středních polohách časté oblevy, což se o zimě před třinácti lety říci nedalo. Ve středních nadmořských výškách se proto na konci března 2006 vytvořily nejvyšší zásoby sněhu od roku 1957.
Výrazné oteplení v posledním březnovém týdnu roku 2006 doprovázely lijáky. Za celý březen 2006 spadlo dvakrát více srážek než činil dlouhodobý průměr.
Od 26. března do 4. dubna 2006 tál sníh všude – od nížin až po nejvyšší horské vrcholy. Na většině Česka zmizel během jediného týdne. Výjimku tvořily pouze horské oblasti – tedy i Krkonoše a Jizerské hory. Tady také záplavy škodily mnohem méně než v menších nadmořských výškách.
Přehrady už jsou skoro plné
V Jizerských horách zadržely velkou vodu přehrady Bedřichov, Souš, Josefův důl, Harcov, Mšeno a Fojtka. Chrání údolí Kamenice, Jizery a Nisy. Největší problémy nadělaly záplavy v roce 2006 na Ploučnici a jejích přítocích, kde nestojí žádné přehrady.
Jizerskohorské přehrady byly ještě na začátku prosince letošního roku poloprázdné. Pak ale přišly vydatné sněhové a dešťové srážky a voda v nádržích rychle přibývala. Skoro plné jsou nyní přehrady Harcov a Fojtka. Voda zabírá 86 procent nádrže v Josefově dole, 80 procent bedřichovské přehrady, 79 procent soušské přehrady a 58 procent nádrže ve Mšeně.
„Přehrady se po zimě pravděpodobně zaplní. Teď je držíme na takzvaných zimních hladinách. Zásoby sněhu na horách jsou letos větší než v minulých letech. Ale nikdo dopředu neví, jak rychle bude tát a kolik se ho odpaří do vzduchu,“ upozorňuje Bohumil Pleskač, ředitel jabloneckého Povodí Labe.
