Čtvrtý stupeň znamená vysoké nebezpečí lavin a možnosti túr jsou velmi omezené. Jde o nejvyšší stupeň vyhlašovaný v Krkonoších. Na většině ohrožených cest hrozí sesuvy samovolných lavin středního i velkého rozsahu.
„Důvodem jsou přívaly nového sněhu, přefoukaný sníh a nebezpečí na svazích se sklonem nad 25 stupňů,“ uvedl Jan Král z Horské služby Krkonoše ve Špindlerově Mlýně.
Záchranáři nedoporučují návštěvníkům hor, aby navštěvovali turistické cesty nebo skialpinistické trasy, které procházejí lavinovými katastry, ani pohyb na svazích, které přesahují zmiňovaný sklon.
„Hrozí samovolné uvolnění lavin a tím pádem je možnost dojezdu lavin i na tyto turistické cesty,“ řekl ČTK náčelník krkonošské horské služby Pavel Jirsa. Podle něj v nynější situaci nelze vyloučit sesuvy sněhu i mimo lavinové katastry.
Ráno bylo na hřebenové Luční boudě minus 8 stupňů Celsia a zataženo. Sněhu leží na hřebeni už okolo 190 centimetrů, z toho připadlo 5 centimetrů nového suchého sněhu. V oblasti sněží za silného větru.
Za poslední sněžení napadlo okolo 145 cm nového sněhu. Ten padal za působení silného nárazového západního a severního větru, který dosahoval v nárazech až 30 metrů za sekundu. Vítr přemístil nový a volný sníh na závětrné strany, kde se vytvořily sněhové polštáře a tvrdé desky. Podle Horské služby hrozí uvolnění lavin z nového sněhu a deskových lavin.
Záchranáři doporučili zvýšenou opatrnost na svazích se sklonem nad 25 stupňů a vůbec nevstupovat na svahy nad 30 stupňů. Sněhová pokrývka na strmých svazích je málo stabilní a lavinu může strhnout už i jen malé zatížení.
Čtvrtý stupeň se v Krkonoších vyhlašuje minimálně. Pátý stupeň se v Krkonoších ani nevyhlašuje, neboť laviny neohrožují sídla ani sjezdovky.
Čtvrtý stupeň lavinového nebezpečí byl podle ČTK v Krkonoších naposledy vyhlášen na několik dní 17. února 2012, předtím 18. února 2009 a také v únoru roku 2006. Zřejmě nejkritičtější byla situace v lednu 2002, kdy na některých svazích sněhová vrstva dosahovala až osmi metrů. Horská služba tehdy uvažovala i o odstřelu lavin, ale vedení Krkonošského národního parku a tehdejší okresní úřad to zamítly.
Obětí laviny se stal skialpinista před čtyřmi lety
Lavinové nebezpečí o síle prvního stupně horská služba vyhlásila v této zimní sezoně poprvé 10. prosince. Na druhý stupeň stouplo po dalším sněžení 13. prosince a kleslo zpět na první 17. prosince. Druhý stupeň byl znovu vyhlášen 22. prosince, třetí stupeň platil od 3. ledna.
Lavinovými svahy v Krkonoších jsou Kotelní a Studniční jámy, Údolí Bílého Labe, Labský, Obří, Modrý a Dlouhý důl a také svahy na polské straně pohoří, třeba severní svahy Vysokého kola. V minulých letech byl v Krkonoších dosažen nejvýše čtvrtý lavinový stupeň.
V Krkonoších spadnou každoročně až desítky menších lavin. Loni v únoru lavina zčásti zavalila jednačtyřicetiletého muže v Hrazeném dole na začátku jižního úbočí Kozích hřbetů. Loni v lednu se utrhla lavina v délce 170 metrů v Dlouhém dole mezi Špindlerovým Mlýnem a Pecí pod Sněžkou.
Poslední obětí laviny se v Krkonoších stal 5. února 2015 při sjíždění Malé Studniční jámy osmadvacetiletý skialpinista. Před ním zahynula pod lavinou v Krkonoších šestatřicetiletá skialpinistka, kterou sníh zasypal koncem prosince 2008 v takzvané Červinkově muldě.
Jedna z nejdelších lavin v novodobé historii Krkonoš spadla v únoru 2015 do Modrého dolu. Masa sněhu zasáhla plochu 20 hektarů, na délku měřila 1 106 metrů, délka odtrhu byla 506 metrů, výška sněhu v místě odtrhu byla od 0,5 do 2,45 metru a obvod laviniště měřil 3,3 kilometru.
