Obří obraz odvezli z Krkonoš kamionem. Museli na něm rozpůlit rám

  6:18
Tak obrovský obraz se z Krkonoš ještě nikdy nestěhoval. Dílo slavného českého krajináře Františka Kavána, které ve čtvrtek opustilo Krkonošské muzeum v Jilemnici, je i s rámem zhruba pět metrů dlouhé a tři metry široké.

„Obraz s názvem Kotel v Krkonoších váží tři sta padesát kilogramů a k restaurátorovi Jiřímu Maškovi do Prahy ho odpoledne odvezlo přes deset metrů dlouhé nákladní auto,“ řekl ředitel muzea Jan Luštinec. Obraz je podle něj dílo ohromných uměleckých kvalit.“

Podle restaurátora Maška se dá přesun Kavánova monumentálního díla přirovnat v českých poměrech snad jenom ke stěhování Slovanské epopeje od Alfonse Muchy.

Speditéři stěhovali obraz vůbec poprvé

Obraz z roku 1890 visel na stěně v prvním poschodí Krkonošského muzea, bývalého zámku hrabat Harrachů. Veliké plátno spustili odborníci na přepravu nadrozměrných nákladů z firmy Nosped Radějov dolů do přízemí po zvláštních šetrných lanech. Předtím ho zabalili do ochranné fólie.

„Stěhujeme těžké věci, do nichž se nikomu jinému moc nechce,“ prozradil jednatel Nospedu Zdeněk Novák. „Například trezor z banky, kde na něj byla moc slabá podlaha. Nebo loď Poseidon na Vranovskou přehradu. Obraz jsme ale ještě nikdy nestěhovali. Až ho před Vánocemi povezeme do Jilemnice zpátky, uložíme ho do termické bedny, aby neprochladnul.“

Těžký rám museli lidé z Nospedu rozdělit na dvě půlky, aby ho vůbec snesli po schodišti. Z bývalého zámku ho vynesli v úhlopříčné poloze, jinak by se s ním do vchodu nevešli.

Zrestaurování Kavánova Kotle v Krkonoších vyjde na 350 tisíc korun. „Opět se na něm objeví nádherné Kavánovo světlo,“ uvedl Luštinec.

Vedle obrazu skladovali zelí

Kaván vytvořil Kotel v Krkonoších temperovými barvami jako oponu pro ochotníky v Křížlicích. „Ačkoliv šlo pouze o oponu, Kaván pojal práci na ní špičkově a vytvořil vynikající obraz,“ prohlásil Luštinec.

Opona se však křížlickým divadelníků nelíbila. Místo krajiny na ní očekávali spíše figury podobně jako na Hynaisově oponě v Národním divadle.

„Kavána prý nařkli z touhy chlubit se svým krajinářským uměním bez ohledu na jejich představy,“ upozornil Luštinec. „Kaván nakonec do rohu obrazu napsal dodnes čitelný vzkaz - Ani pro chloubu, ani pro troubu.“

Kvůli sporu mezi umělcem a divadelníky leželo mistrovské dílo svinuté v Křížlicích. „Později se ztratilo a dlouho se hledalo marně,“ podotkl Luštinec. „Až v roce 1955 ho objevili v komoře na půdě v hospodě na Jestřabí,“ dodává Luštinec. „Skladovalo se vedle něj zelí. Obraz byl špinavý a celkově ve strašném stavu. Podařilo se ho zrestaurovat díky Bohumilu Knytlovi a před šedesáti dvěma lety jsme ho vystavili v jilemnickém muzeu.“

Restaurátor Mašek vrátí během příštích dvou měsíců obrazu bývalý lesk. Se svým kolegou kromě jiného odstraní prasklinky a puklinky, obraz vyretušuje a znovu přelakuje.

Zrestaurování Kotle v Krkonoších patří do projektu Zvýšení ochrany a zpřístupnění sbírek Krkonošského muzea. Peníze na něj poskytla Evropská unie.