„Většinou je to bohužel tak, že ozvučení nefunguje. Když je zelená, měl by se ozvat takový klapavý zvuk. Místo toho to často jen jednou silně pípne a další zvuk už je hodně potichu. Nebo to neklape vůbec. Pro nevidomé, kteří se orientují pomocí sluchu, je to hodně nepříjemné, protože nemají žádnou představu, kdy mohou přejít,“ poukazuje Kateřina Šretrová z organizace Tyfloservis.
Jinde mají slepci vlastní vysílačku
„Osvícená města jako Brno nebo Hradec mají semafory, které nevydávají nepřetržitý zvuk, aby se nezvyšovala hladina zvuku a nerušilo to okolí. Slepec má u sebe vysílačku VPN, kterou vyšle povely pro semafor sám. To v Liberci není a to co tady na semaforech je, tak je většinou rozbité,“ upozorňuje Šretrová.
Ještě horší je pak situace na Fügnerově ulici s dopravním terminálem. Tam ozvučený semafor není nikde.
„Popravdě řečeno, učíme naše klienty, aby se Fügnerově ulici úplně vyhýbali. Tam je to skutečně o život. Velmi špatné je to také u přechodu pro chodce ve Vratislavicích a před libereckým vlakovým nádražím. Další velký problém je ozvučení spojů městské hromadné dopravy. Autobusy mají velmi často zařízení vypnuté a nevidomý tak neví, jaký autobus právě na zastávku přijel. Upozorňovali jsme na to už několikrát, ale nic se nezměnilo,“ dodala Šretrová.
Dopravní podnik namítá, že aktuálně neeviduje jedinou stížnost na nefungující ozvučení vozidel.
„Nicméně je pravda, že toto zařízení se nachází pod podlahou vozidla, kde je vystaveno různým povětrnostním vlivům, takže se může stát, že někdy fungovat přestane. Provádíme ale kvůli tomu namátkové kontroly a každý zjištěný problém ihned odstraníme,“ uvedl dopravní ředitel dopravního podniku Oskar Zappe.
Mapa zaznamená nejhorší místa
Vedení města nyní schválilo vytvoření pocitové mapy bariér v Liberci. Zrakově postižení totiž nejsou jediní, kdo má s pohybem po krajském městě problémy. Podobně jsou na tom i vozíčkáři, často i maminky s kočárky nebo stále početnější skupina seniorů. Například bezbariérový vstup má v Liberci ani ne polovina restaurací. Obtížný je často i přístup do veřejných budov.
„Hrozné je dostat se na hlavní poštu. Tam je sice plošina pro vozíčkáře, ale strašně dlouho trvá, než se spustí, než přijede a zase vyjede. A v divadle, tam jsem nebyl od úrazu ani jednou. Ledaže by hráli venku před vchodem,“ povzdechl si vozíčkář Petr Kučera.
Pocitová mapa by tak měla zaznamenat nejhorší místa, která brání lidem v pohybu nebo jejich zapojení do společenského života. Ať už je to stav chodníků, přístupy do veřejných budov, lepší označení pro slabozraké a podobně.
Klienti zmapují centrum i okrajové části města
„Chceme využít zkušeností organizací, které pracují s nevidomými či vozíčkáři, aby se svými klienty zmapovaly centrum Liberce i klíčová místa na periferii města. Chceme tato místa podchytit a postupně bariéry odstraňovat,“ uvedl náměstek primátora Ivan Langr.
Mapa bariér vznikne přímo na základě zkušeností a podnětů od organizací Tyfloservis a D. R. A. K., které pracují se zrakově a tělesně postiženými lidmi.
„Uvítal bych, kdyby na křižovatkách svítila déle zelená. Když jste na vozíku, tak než se přes davy lidí dostanete k přechodu, naskočí červená. Když s sebou nemám doprovod, který mi vozík tlačí, tak je to někdy o nervy,“ podělil se o své zkušenosti další vozíčkář Jan Hovorka.
Podle Lenky Bobvošové z organizace D. R. A. K. je z pohledu vozíčkářů špatná situace také v oblasti Rochlice, ulice Krejčího, paradoxně v okolí Jedličkova ústavu a ve Vesci u objektu Meta, na ubytovně Technické univerzity, v Orlí ulici a na stadionu Slovanu.
