Jakmile vystoupí z tramvaje směrem z centra do Řečkovic, vrhá se mezi auta a doufá, že řidiči mají zrovna červenou nebo shovívavě přibrzdí, protože na přechod se nedostane. Je totiž vyznačený až o kus dál po směru jízdy a dojít na něj znamená kličkovat po vozovce před tramvají a auty.
„Nebezpečných míst jsou v Brně desítky, ale tohle je nejhorší, protože se nedá nijak obejít,“ říká Konečný, který se v brněnském Tyfloservisu specializuje na služby pro nevidomé, navíc je členem Poradního výboru města pro bezbariérové Brno.
„Obecně platí pravidlo, že my s bílými holemi vystupujme vždy prvními dveřmi, aby o nás řidič věděl, a snažíme se nejkratší cestou dostat na druhou stranu. Ale u Semilassa to prostě nejde. Naproti prvním dveřím je zábradlí a chybí přechod, takže musíme mezi auta a doufáme, že je holí někomu neoboucháme. A také že tam zrovna nestojí dlouhý autobus, abychom jej nemuseli obcházet,“ popisuje Konečný.
Jenže vyhráno nemá ani tehdy, když se dostane na chodník. K nejbližšímu přechodu nevedou žádné dlažební pásy, takže směr jen odhaduje. A když už se dostane k semaforu, čeká ho patnáct metrů dlouhá zebra opět bez vodicích pásů.
Podobná situace je jen kousek od Semilassa na terminálu MHD u nádraží Královo Pole. Dostat se tady z tramvaje na nádraží nebo k jednotlivým autobusům je pro zrakově postiženého zásadní problém.
„Kdysi tu pásy byly, ale už zmizely. Zkusím jejich obnovu prosadit přes participativní rozpočet,“ poznamenává Konečný.
Další křižovatka, jež nevidomým hodně zrychlí tep, leží opět v Králově Poli – u zastávky Kartouzská podél Štefánikovy ulice. Zdejší přechod měří dokonce 34 metrů a ostrůvek tu není ani jeden.
„Stačí se jinak pootočit a jste v silnici. Jsou tu sice nalepené vodicí pásy, ale ty fungují jen na rovném povrchu, tady jsou boule,“ říká Konečný.
Navíc čísla jsou v rozporu s normou. Ta nařizuje, aby se ostrůvek objevil každého 6,5 metru. Situace je o to nepříjemnější, že nedaleko přechodu leží haptická dílna společnosti TyfloCentrum, kam míří desítky nevidomých na nejrůznější akce.
Úpravy přijdou až s rekonstrukcemi ulic
Město sice plánuje opravy trojúhelníku u Semilassa i prostoru u Kartouzské, ale nějakou dobu to ještě potrvá.
„O situaci víme, ale nyní nemá smysl dělat nějaké dílčí úpravy. Kompletní řešení přijde s rekonstrukcemi. Semilasso připravují Brněnské komunikace a přechod na Kartouzské přijde na řadu s opravou Štefánikovy ulice. Termín však neznáme,“ podotýká starostka Králova Pole Karin Karasová (ANO).
Podle ní se už chystá i studie na úpravu přednádraží v Králově Poli v souvislosti s modernizací nádražní budovy. „Tu plánuje Správa železniční dopravní cesty někdy po roce 2020 nebo 2021,“ doplňuje.
Nejrychejší naději tak má Semilasso. Hororový ostrůvek se přesune až za křižovatku a přechod pro chodce v Kosmově ulici nově povede přes ostrůvky. Stavbu za zhruba 75 milionů korun ale radní odložili, nový předběžný termín počítá s létem příštího roku.
Pomoct mohou hlášení uvnitř vozů
Nevidomí a slabozrací mají svého koordinátora – Radima Paseku – přímo na magistrátním odboru zdraví.
„Problémů je celá řada a my se snažíme na ně upozorňovat průběžně. Obecně velmi nebezpečné jsou výstupy z MHD přímo do silnice. Aktuálně takový problém řešíme například u husovické vozovny, kde není přechod a ve špičce se tam prakticky nedá přejít,“ upozorňuje Paseka.
Podle webové stránky bariery.centrumpronevidome.cz je takových zastávek po Brně více než pět desítek.
Přitom jsou města, kde se nevidomé snaží na taková místa upozornit alespoň hlášením v tramvaji či autobuse, třeba v Olomouci. Nic takového v Brně zatím neexistuje. „Je to ale námět, kterým se budeme zabývat,“ slibuje Hana Tomaštíková z brněnského dopravního podniku.
Podle ní se situace v Brně zlepšuje. Důkazem může být i nynější modernizace autobusového nádraží u Grandu, která skončí na podzim.
„Příchod k nástupištím bude bezbariérový, vzniknou přechody pro chodce a vodicí linie. Instalujeme tu akustický hlasový majáček a 3D model autobusového nádraží včetně základních informací v Braillově písmu,“ upřesňuje mluvčí.
