Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kratší pracovní týden? Zatím ne.

  9:22
Skončit o půl hodiny dřív v práci a vyrazit k vodě? To by mohli nejspíš jen státní úředníci.
Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. | foto: BeeConsulting

Letos na jaře vyhlásili odboráři vedle ukončení levné práce i heslo o zkrácení pracovní doby. Lákavý nápad v době, kdy se ekonomice daří. Český pracovní týden má totiž dnes standardně čtyřicet hodin, pokud k tomu nepočítáme třicet minut denně na jídlo. A někde v Evropě se za víc peněz pracuje kratší dobu už několik let. Je na to právě nyní ta pravá doba?

Podle odborářů ano. „Téměř osmdesát procent firem, kde působí odborové organizace, už na popud odborů kratší pracovní týden zavedlo,“ argumentuje předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Odbory chtějí prosadit kratší práci při zachování stejných mezd. Jde však o to, že v odborech je dnes organizováno kolem tří set tisíc zaměstnanců. To je asi jenom pět procent všech lidí v produktivním věku.

Odbory ale už neuvádějí, že kratší pracovní doba je s ohledem na charakter činnosti a výroby možná jen v některých profesích. V nevýrobní sféře by se týkala spíše úředníků, a to ještě jen ve státní sféře. Pevná pracovní doba totiž zasahuje jen část zaměstnanců v České republice.

„Osobně jsem k masovému zavádění kratší pracovní doby skeptická,“ říká Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank. Ve spolupráci s dalšími analytiky zpracovala banka všechny možné pohledy na tuto problematiku. Především se ukázalo, že v těch evropských zemích, kde už mají kratší pracovní týden, jako je Německo nebo Francie, nevedlo opatření k úsporám nebo ke snížení nezaměstnanosti. Protože na činnost, kterou dřív vykonával jeden člověk, musel zaměstnavatel přijmout dalšího a zvýšit mzdové náklady. „Spíš to vedlo k navýšení přesčasů, což by se pravděpodobně projevilo také u nás,“ míní Horská.

Problém přesčasů se roky řešil u policie, kde je i nyní pořád málo lidí, a stávající policisté tak museli sloužit ročně stovky přesčasů, navíc bez nároku na odměnu. Což vedlo od letoška k tomu, že policisté smějí bezplatně pracovat nad rámec pracovní doby jen při mimořádných událostech. Všechny další hodiny dostanou zaplacené. To ale přineslo tlak na přidělení většího množství peněz ze státní kasy.

Policie je jen klasickým příkladem oboru, kde se bez přímé účasti „lidské síly“ neobejdeme, i při stoupajícím počtu robotů a automatů v ekonomice. Nedávný průzkum ČSOB pro deník Právo ukázal, že české firmy sice nevidí v kratší pracovní době velké riziko, nicméně asi dvě pětiny zaměstnavatelů se obávají především výraznějšího zvýšení mzdových nákladů, případně snížení platů pro stávající zaměstnance.

Pracovní týden a nezaměstnanost

Ve Francii, kde je oficiální pracovní týden 35 hodin, je nyní nezaměstnanost 10 procent, v Německu okolo 3,4 procenta a ve Švédsku (29 hodin) dosahuje téměř sedmi procent.

Autor: Pavel Hrabica, Deník METRO