„Na česko německé vzájemnosti veškeré dění v Königsmühle stojí. Festival totiž pořádáme sice na českém území, ale s německou historií,“ potvrzuje zakladatel akce Petr Mikšíček. Tomu odpovídá jak sestava umělců, tak diváků. „Nevíc vše důsledně překládáme do obou jazyků, takže nějaká jazykové bariéry neznáme,“ podotýká Mikšíček.
Akcí, která v sobě kloubí hned tři festivaly najednou, žije zaniklá obec nedaleko Loučné pod Klínovcem od pátku až do neděle. „Jeden festival je hudební, druhý landartový a v rámci třetího se zabýváme úpravami ruin někdejších domů tak, aby byly pro návštěvníky bezpečnější a přístupnější,“ vysvětluje zakladatel akce. První den přirovnává k chrchlavému rozjezdu starého auta. „Ale v sobou a v neděli je to selanka, prostě pohoda. Jsme tady daleko od starostí, které nás běžně rozčilují,“ libuje si organizátor.
Celé údolí, v němž kdysi stála obes Königsmühle se každoročně na tři dny mění v jedno velké umělecké dílo. Vznikají zde obrazy či nejrůznější sochy, při jejichž vzniku mohou umělci v duchu land artu využívat starý stavební materiál, dřevo a další biomasu. Tématem jejich děl jsou pohnuté osudy obyvatel někdejších Sudet.
A údolím pochopitelně zde zní i muzika. „Na přání našich fanoušků letos vystoupí kapela Zrní,“ představil jednu z hvězd hudebního programu Petr Mikšíček. Vedle hudby letos Králův Mlýn ožil i divadelním představením v podání herců Západočeského divadla Cheb.
Nic ovšem není jenom růžové. I organizátoři této akce se potýkají s řadou problémů. Hlavně s financemi. „Někdy v květnu jsem byl v náladě, že bych letošní ročník nejraději vzdal,“ popisuje trable Mikšíček. Organizátoři se totiž dozvěděli, že je z grantových peněz nepodpoří ani Karlovarský, ani Ústecký kraj. „Pak jsem si ale řekl, že skvělé partě lidí, která se kolem festivalu utvořila, takovou krásnou akci prostě nemůžu vzít!“ pokračuje organizátor.
Nakonec se rozhodl pro kompromisní řešení. Königsmühle bude napříště pořádat jednou za dva roky. „V tom meziroce si uděláme takový náš soukromý festiválek, v rámci kterého budeme jenom zvelebovat ruiny domů v zaniklé obci,“ dodává Petr Mikšíček.
