Soud začal projednávat konkurz na Pilsen Steel, insolvenční správce uspěl

  18:05
Krajský soud v Plzni začal projednávat konkurz plzeňských hutí a kováren Pilsen Steel, který prohlásila v pátek soudkyně Jiřina Novotná. Dorazila i zhruba padesátka ze 600 zaměstnanců, kteří jsou na odstávce a přišli podpořit znovuobnovení výroby v podniku. Ten byl ještě před patnácti lety srdcem plzeňské Škodovky.

Dramatem se u soudu stal boj o pozici insolvenčního správce Jaroslava Brože. Byl totiž trnem v oku velkých věřitelů, kterým popřel pohledávky ve výši téměř osmi miliard korun. Jednalo se hlavně o pohledávky ruských bank Vněšekonombanky, VEB kapital a Mezinárodní investiční banky.

Soud i státní zástupkyně vyřazení pohledávek uznaly a ve hře tedy zůstaly pohledávky ve výši asi 1,5 miliardy korun. Věřitelé neboli držitelé těchto pohledávek Brože nakonec podrželi.

Palce mu držela i šéfka firemních odborů Ivanka Smolková. „Podporuji insolvenčního správce Brože i proto, že si pamatuji první insolvenci podniku, po které následovala v roce 2014 soudem povolená reorganizace. Tehdy dominovala také velká ruská banka a ostatní věřitele přebila a ti, kteří podnik do finančních problémů nedostali, tehdy rozhodovat nemohli. V rámci českého práva tak byli čeští podnikatelé okradeni a nikdy jim peníze nikdo nevrátily,“ popsala Smolková. 

Velké ruské banky a subjekty, které se zřejmě budou proti vyřazení bránit soudně, by tedy teoreticky neměly dostat odškodnění za pohledávky, pokud bude podnik prodán. Brož totiž zveřejnil, že už se mu ohlásil jeden zájemce. „Nebudu zatím říkat firmu ani další podrobnosti,“ sdělil.

Brož u soudu popsal nevhodné ekonomické nastavení podniku, díky kterému vznikly miliardové ztráty. Kumulovaná ztráta za roky 2014 až 2018 přesáhla 4,5 miliardy Kč, jen za loňský rok 2,3 miliardy Kč. Míra zadlužení vzrostla z 200 procent na více než 1 400 procent - cizí zdroje tak představují čtrnáctinásobek aktiv firmy.

Pilsen Steel vytvořil takzvanou tollingovou strukturu

A jak podnik fungoval? „Pilsen Steel vytvořil takzvanou tollingovou strukturu, která byla zjevně v neprospěch podniku,“ sdělil.

Pro laiky popsal, jak funguje tolling. „Někdo si něco nechá zpracovat, jsou mu za to uhrazeny náklady a dále odměna, která bývá různá, třeba mezi pěti až deseti procenty. Zpracovatel zakázku zpracovává právě kvůli této odměně,“ sdělil.

V Pilsen Steel ale podle něj tollingová struktura fungovala zcela odlišně a způsobovala ztrátu v miliardách korun.

„To vše bylo za situace, kdy dlužník Pilsen Steel zpracovával zakázky pro Pilsen Toll, který byl současně jednatelem dlužníka. Laicky řečeno jednatel dlužníka uzavíral sám se sebou tyto jednotlivé smlouvy. Toto se dělo za stavu faktického úpadku, o kterém musel Pilsen Toll jako jednatel a současně zadavatel vědět,“ popsal Brož.

Podle něj veškeré úkony, zejména půjčky, zajištění a záruky, které byly Pilsen Steelem zřízeny, ve prospěch ruských subjektů nebo ruské Mezinárodní investiční banky nemohly být ničím jiným než cíleným vytvářením zvýhodněné a dominantní pozice na úkor věřitelů, kteří obchodovali s Pilsen Steelem v dobré víře.

„Toto dominanční a zvýhodněné postavení s největší pravděpodobností bylo činěno s vědomím nevyhnutelnosti budoucího insolvenčního řízení, neboť nastavení tollingu nikam jinam vést nemohlo,“ sdělil Brož.

Ruská Vněšekonombanka se hodlá bránit

Zajímavé je, že právě Pilsen Toll přihlásil pohledávku 2,3 miliardy korun, kterou Brož ale neuznal.

„Považuji to za bezprecedentní, nestandardní a nevídaný krok. Jde o účelový zásah do ústavních a vlastnických principů,“ řekl k popření pohledávek Petr Kališ, právník ruské Vněšekonombanky, jednoho ze tří hlavních přihlášených, ale popřených věřitelů.

Nekomentoval, zda banka podá žalobu k soudu, ale řekl, že využije právní prostředky, které český právní řád umožňuje.

Podle Kališe ruské banky Vněšekonombanka, VEB kapital a Mezinárodní investiční banka financovaly firmu od roku 2012 a měly zájem zachovat její provoz. „Možná i za hranicí ekonomického smyslu,“ uvedl.

U soudu byli i zaměstnanci, kteří jsou na odstávce a dosud je platil úřad práce. „Přišel jsem podpořit to, aby výroba byla obnovená. Dnes je firma zakonzervovaná, nic se tam nevyrábí, jsme na odstávce za 70 procent platu, věřím, že se zájemce najde,“ popsal pracovník rozměrové kontroly Jiří Srnec.

„Máme obavu, aby firmu někdo nerozprodal po kouscích. Chceme obnovu výroby. Podle mě by zakázková náplň byla. Dělaly se tam třeba klikové hřídele a tento typ výroby není obvyklý všude. firma byla srdcem Škodovky a teď by měla zaniknout, byla by to strašná škoda,“ uvedl další z pracovníků.