„Bohužel je to tak odnepaměti. Řasy tu byly vždycky a nikdy jsme se jich nezbavili. Pokoušeli jsme se třeba koupaliště na rok uzavřít, celé dno vybagrovat a voda vydržela slušná měsíc a půl. Nasadily se tam i ryby, aby řasu vyžíraly, nic nepomohlo,“ přiznal starosta Mimoně Petr Král (ANO). 

Kvůli odpudivě vyhlížející vodě Mimoň na koupaliště nevybírá vstupné. Do vody moc lidí nechodí, zpravidla jen odvážlivci. 

„Ty řasy jsou tady od 90. let, já se v tom koupu každoročně a nikdy mi nic nebylo. Chodily sem davy lidí, voda přitom byla takhle nazelenalá vždycky. Někdy víc, někdy míň. Ale průhledná nebyla nikdy. Ovšem chápu, že doba je už jinde a všichni chtějí modrou vodičku jako v akvaparku, jinak tam nevlezou,“ podotkl Zdeněk Mareš, jeden z odvážlivců, který na mimoňské koupaliště pravidelně dochází. 

Lidé si myslí, že ve vodě plavou fekálie

Řasy lze od sinic rozeznat poměrně spolehlivě. Drží se spíše u dna a netvoří na hladině souvislý film. Jejich přítomnost zdraví nemůže ohrozit, jde však o estetický problém. 

„Taková voda se lidem nelíbí. Třetího června jsme koupaliště napustili a za tři týdny byla voda jako burčák. Lidé si myslí, že v ní plavou fekálie,“ vysvětluje starosta. 

Mimoňské koupaliště je přitom největší v Libereckém kraji. Bazén má plochu přibližně 6 000 metrů čtverečních, hrana vany má délku 80 metrů. Napájí ho podzemní vrt, ale koupaliště není průtokové.

Čistá voda se tak pouze doplňuje. Nemá žádné čištění. Starosta chce nechat zastupitele rozhodnout, jak koupaliště zbavit řas. Možností je hned několik. Koupališti se v každém případě musí vybetonovat dno, je třeba také zajistit cirkulaci vody a její filtraci. 

„Také bude třeba jej zmenšit. Takto velká vodní plocha nemá pro město naší velikosti smysl, náklady na jeho provoz by byly příliš vysoké,“ míní Petr Král.

Slaná verze vychází na 24 milionů

Zastupitelé mají několik možností: mohou se rozhodnout pro nejlacinější způsob, koupališti vybetonovat dno. Mohou chtít takzvané biotopové koupaliště, tedy takové, které čistí vodní rostliny. Další variantou je klasické koupaliště s chlorovou vodou. 

Starosta sám je zastáncem střední cesty: vybetonovaného koupaliště se slanou vodou. Technologie slané vody je vlastně chlorový systém, kdy se, zjednodušeně řečeno, na katodě elektrického článku vylučuje sodík a na anodě chlor, který se rozpouští do vody. Vzniklý volný chlor reaguje s nečistotami, a čistí tak vodu. 

Takové koupaliště je v Nýrsku v Plzeňském kraji. Tam vyšla rekonstrukce koupaliště na slanou verzi na 24 milionů korun, v Mimoni by to mohla být podobná částka. „Ať už rozhodnou zastupitelé jakkoliv, první rok bude trvat stavební povolení, druhý rok stavba samotná,“ vypočítává starosta.