Většina lidí ani neví, že ve městě od slavného sochaře něco stojí. Přitom je to nejstarší stavitelské dílo v Liberci, barokní skvost z roku 1719. Namísto zaslouženého obdivu ale stojí zastrčen v zahradě kostela Nalezení svatého Kříže na Malém náměstí. Za bránou s řetězem, která se otevírá jen na Noc kostelů.
Morový sloup od Matyáše Brauna.
Před čtyřmi lety měla radnice ještě pod primátorkou Rosenbergovou v plánu Braunův sloup přestěhovat na Sokolovské náměstí. Tam původně stál, než kvůli rostoucí dopravě skončil v roce 1867 v nepřístupné zahradě kostela.
Náměstí před lety upravili, sloup ale zůstal dál schovaný. Podle současného náměstka primátora Ivana Langra město na barokní památku nezapomnělo.
„Nejdřív je nutné sloup opravit. Bohužel, žádost o peníze z evropských fondů leží už dva roky v šuplíku mezi projekty, na které nezbyly peníze. Proto chci navrhnout, aby peníze na renovaci dalo město samo, jde o jeden a půl milionu korun. Teprve pak můžeme i s veřejností řešit, zda sloup stěhovat, nebo ne,“ řekl Langr.
Kdyby se vrátil sloup, zmizelo by pár míst k parkování
Původně stál morový sloup v místě současného parkoviště, naproti domu, kde je dnes Zverimex. Nově se nabízí umístění poblíž vchodu do stavební průmyslové školy.
„Je otázkou, jaké by to vzbudilo emoce, protože pár míst k parkování, která tam dnes jsou, by zmizelo,“ upozorňuje Langr.
Památkáři ale stěhování sloupu na nějaké vhodné místo na náměstí podporují.
„Vezměte si Neptunovu kašnu. Když se vrátila před radnici, byť ne přesně na místo, kde stávala, tak to nejen oživilo samotné náměstí, ale prospělo to i té památce, která předtím byla opomenutá a zchátralá na Nerudově náměstí. To samé platí pro morový sloup. Jeho současné umístění je pro památku takového významu nevhodné,“ zmínil ředitel Národního památkového ústavu v Liberci Miloš Krčmář.
Ne všichni odborníci ale tento názor sdílejí. „I když je teď mariánský sloup spíše ukrytý, tak ho to zároveň chrání před různými vandaly. Ve chvíli, kdy se přemístí, jak bude zabezpečen? Navíc nevím, zda současná podoba Sokolovského náměstí navrácení sloupu vůbec unese,“ myslí si Milan Svoboda z katedry historie Technické univerzity.
Arciděkanství se přestěhování nebrání
Podobně to vidí i historik Jan Mohr. „Architektura Sokolovského náměstí se zásadně změnila. Domy tam jsou dnes mnohem vyšší než byly v 18. století. A sochy vždycky vznikaly ve vazbě na okolní prostředí, obzvláště v baroku. Tohle by bylo spíš podpásové vůči Braunovi,“ poukazuje Mohr.
Podle něj by bylo smysluplnější ponechat morový sloup u kostela, se kterým tvoří jediné dvě připomínky baroka v Liberci.
Arciděkanství, pod které kostel s morovým sloupem spadá, se nebrání ani přestěhování na lepší místo ani otevření zahrady pro veřejnost.
„Už jednou jsme ale zahradu zpřístupnili a po měsíci ji museli zavřít, protože vandalové zcela zničili zastavení u křížové cesty. Každých čtrnáct dní tam uklízíme různé stříkačky a jehly po narkomanech. Takže pokud město nechá zahradu osvětlit a dá tam třeba mobilní kameru, tak není problém ji otevřít, aby se lidé pokochali památkou, která je skutečně v Liberci výjimečná,“ sdělil arciděkan Radek Jurnečka.
