Dveře i kování nyní září novotou, nejvíc je ale změna vidět na střeše ochozu. Šindel je pevný a zmizela vrstva mechu, která ho pokrývala.
„Zásadní rekonstrukce byla nevyhnutelná,“ řekl ředitel Muzea regionu Valašsko Tomáš Vitásek.
Půl roku trvala jen příprava materiálu, na střechu a ochoz bylo potřeba padesát tisíc šindelů. Vyrobili je na Valašsku z jedlí, které v regionu vyrostly.
Kostel pochází pravděpodobně ze 16. století. Je nejstarším původně dochovaným kostelem ve městě a zároveň jedním z nejstarších svého druhu na Moravě.
A protože po předloňském požáru, který zcela zničil dřevěný kostel v Gutech na Frýdecko-Místecku, je potřeba ochránit jej ještě palčivější, vybavili ho během rekonstrukce také požárními čidly.
Oprava se týkala celé střechy včetně krovů. Aby byla životnost delší, použili jedlové šindele namísto smrkových, které byly na střeše po opravě z roku 1999.
„Smrky mají životnost právě těch dvacet let, jedle vydrží až půl století,“ poznamenal vedoucí provozního oddělení muzea Jan Marek.
Stejně zásadní byla i oprava roubené části kostela. V čem je problém, se ukázalo až poté, co odstranili desky, které pokrývaly obvodovou zeď. Spoje trámů nebyly správně provedené, a proto se uvolnily.
„Právě v této fázi akce nabrala více než půlroční zpoždění, protože poškození původní konstrukce se ukázalo daleko rozsáhlejší, než se předpokládalo,“ uvedl Marek.
Aby mohli poškozené části vyměnit, museli dřevěnou část kostela zpevnit a nadzvednout. Vyměnili jen nejnutnější. Trámy, které bylo možné použít, se do konstrukce vrátily. Některé z nich totiž pamatují původní stavitele.
Při opravách se vycházelo i z dokumentace z roku 1944. Na technickém výkresu byl zachycený také kříž na střeše kostela, který se lišil od současného. Nyní měl jednoduchý tvar, v minulosti ho ale zdobil ještě reliéf Panny Marie s Ježíškem. Nedochoval se, podle výkresu ale dokázali vyrobit repliku.
Pozemek kolem kostela bylo nutné odvodnit, což zajistí několik vrstev kameniva a zeminy. Voda, která na pozemek spadne, má kam vsakovat a nebude bez užitku odtékat do kanalizace, ani se nebude dostávat do zdí jako dosud.
Výkopové práce měly ještě jeden efekt: odhalily kryptu. Je sice mnohem mladší než samotný kostel, vznikla odhadem „až“ v 18. století, přesto je to vzácný nález. Země vydala i náhrobek, který je teď v péči restaurátorů a archeologů. Mají za úkol rozluštit nápisy na něm a datovat jej.
Nyní se kostel vrátí do centra společenského dění. Bohoslužby už se zde neslouží, je to ale unikátní prostor pro koncerty, výstavy či svatební obřady. Veřejnosti se kostel poprvé otevře před letošními Vánocemi na tradiční adventní koncert Rybovy České mše vánoční.
