Zachránil Neratov, teď chce farář Suchár opravit kostel v sousední vsi

  14:00
Jeden z posledních pamětníků zaniklé vesnice Vrchní Orlice přežije. Ještě letos převážně díky drobným sponzorům začnou opravy „filmového“ kostela svatého Jana Nepomuckého u česko-polských hranic v Orlických horách mezi Bartošovicemi a Neratovem.

Přestože je kostel svatého Jana Nepomuckého zdánlivě zapomenutý, alespoň kousek jeho obrovského genia loci pocítily statisíce lidí, kteří viděli film Obsluhoval jsem anglického krále, případně jednu z epizod kriminálního seriálu Labyrint. Režiséři Jiří Menzel a Jiří Strach vsadili na syrovost kostela, jedné z posledních zbývajících připomínek po někdejší sudetské obci Vrchní Orlice

Ještě letos sice začnou opravy tři stovky let starého chrámu, avšak i po nich by tu režiséři mohli natáčet stejně ponuré záběry jako vyšetřování smrti ubodané Sandry Konrádové z Labyrintu.

Jan Nepomucký by totiž měl být jen zakonzervovaný v čase. Nevrátí se sem ani barokní výzdoba, ani zdobený oltář, který se přestěhoval do Bystrého, stejně kouzelně zchátralý by měl zůstat i malý hřbitov.

Fotogalerie

Důležité je, že kostel vůbec zůstane stát.

„Pokud to jen trochu půjde, měl by dál zůstat místem, které bude otevřené lidem. Chtěli bychom ten prostor pouze zabezpečit, aby dál nechátral a sloužil jako krásné místo pro zastavení. Určitě by neměl sloužit jen sakrálním účelům, ale turistickým, včetně například civilních svateb,“ řekl farář Josef Suchár, jenž se už podobným způsobem výrazně podílel na záchraně nedalekého kostela v Neratově. 

Zatímco neratovský kostel Nanebevzetí Panny Marie je poutním místem s ikonickou prosklenou střechou i točitým schodištěm do opravených věží, Vrchní Orlice si takové ambice nedělá. 

„Musíme už trochu brzdit, návštěvníků přibývá. Neratov je krásný takový, jaký je, nemáme tendenci z toho dělat nějaké Lurdy. Klid k Neratovu patří a nechceme o něj přijít. Proto také naše aktivity rozprostíráme i do okolí,“ upozornil Suchár po loňské návštěvnicky rekordní sezoně, kdy do zrekonstruovaného chrámu přišlo až 30 tisíc lidí.

Vrchní Orlice má s Neratovem kromě barokního stavitele Carla Antoni Reina jiného společného jmenovatele: obrovské nadšení nejrůznějších spolků i jednotlivců pro záchranu. Společně se o zvelebení starají církev, Sdružení Neratov, nově vzniklý spolek Magdalena i drobní sponzoři. V červenci se v kostele konal minifestival Mezi horama, který vynesl kolem 16 tisíc korun. 

„Po zaplacení všech nákladů na opravy zbylo asi šest tisíc. Naštěstí už jsou na obzoru, protože by měly začít ještě na podzim,“ uvedl Petr Zámečník, který například pro kostel vlastnoručně vyrobil několik oken.

Dostane se i na márnici

Kromě dalších nových oken a okenic ve věži se Jan Nepomucký už brzo dočká odvodnění, oprav hlubokých prasklin v interiéru, vymění se dřevo zasažené dřevomorkou a márnice dostane novou střechu. 

Kostel svatého Jana Nepomuckého

Kostel ve Vrchní Orlici, která byla připomínána již v roce 1567, vznikl mezi lety 1708 až 1712. Postavil jej italský zedník a stavitel Carl Antoni Reina, který se roku 1730 zabil pádem z lešení při stavbě kostela v nedalekém Neratově. 

Po odsunu německých obyvatel byla vesnice srovnaná se zemí, kromě kostela zůstaly stát jen kovárna, kolářství, hospodářská část místního statku a část mlýna. Nejhorší byla pro kostel druhá polovina 20. století, kdy byla stavba postupně zcela vykradená a zpustošená. Zachránit se podařilo oltář, který je v kostele v Bystrém, původní jsou rovněž lavice.

„Dohromady bychom měli dát asi 1,1 milionu korun, díky kterým to aspoň nespadne. To je zásadní. Dál ještě letos podáme žádost na Českoněmecký fond budoucnosti,“ konstatoval autor projektu Ludvík Klimeš, jenž se v opravách kostela ve Vrchní Orlici angažuje už přes deset let. 

„Je to takové postupné dílo převážně díky malým dárcům. Zkrátka každá pomoc je hodnotná,“ zdůrazňuje farář Suchár.

Ještě v srpnu ke kostelu dorazí další skupina dobrovolníků kolem hospicu v Rychnově nad Kněžnou. Pomohou s čištěním hřbitova od náletových stromů, mezi kterými se náhrobky původních německých obyvatel úplně ztrácejí. 

„Koncem srpna budeme mít na místě jednání s památkáři i projektantem, právě tehdy se dozvíme přesné termíny. Stavební povolení máme, jen musíme žádat o jeho prodloužení,“ řekl Zámečník, který si ani netroufá odhadovat, jakou dobu mohou opravy ve Vrchní Orlici trvat: „Záleží na penězích, respektive co nám kdo dá. Ale dobrovolníků je spousta, například okna budeme mít díky sponzorům ze Zábřehu na Moravě.“

V plánu je rovněž osvětová stezka podél Divoké Orlice, která by mohla propojovat kostely v Bartošovicích, Vrchní Orlici a Neratově. Ta by však určitě přišla na řadu až po opravách „filmového“ kostela.

Stavaře potřebuje i Neratov

Pracovat se možná bude souběžně na obou blízkých kostelích - do toho v Neratově totiž začalo zatékat, voda vytváří na podlaze velké mapy. 

„Připravujeme se na to, že budeme tyto nedostatky muset opravit, ale nechtěli bychom změnit ten ráz, jaký střecha momentálně má,“ poukázal Suchár na prosklenou střechu ve tvaru kříže. Jen obnova střechy přišla před třinácti lety na zhruba dvacet milionů korun. 

Co přesně se ve střešní konstrukci stalo, zjišťuje projektant, který má navrhnout, jak se poškození dá opravit. Až poté bude farnost znát rozsah potřebných prací a tedy i předpokládanou cenu. V lepším případě by mělo stačit snést část plechových šablon a opravit poškozená místa nebo snést celé oplechování střechy a kompletně ji přeizolovat. Ve hře je však i možnost radikálnějšího zásahu do konstrukce.