V historických místnostech někdejšího kláštera cisterciáckých mnichů pomalu přibývají stovky lahví. Mezi nimi i vzorky mešního vína ze společnosti Arcibiskupské zámecké víno v Kroměříži.

Velehrad totiž připravuje 11. ročník v Česku ojedinělé mezinárodní soutěže a výstavy Cisterciácká pečeť, v sobotu od 17 hodin mají návštěvníci jedinečnou příležitost ochutnat mešní a košer vína z celého světa určená k liturgickým účelům.

„Mešní víno děláme každý rok. Je to docela náročné, i když u jeho výroby nemusí být představitel židovské obce,“ poukázal výrobní ředitel a enolog kroměřížské společnosti Milan Paleta.

Výroba vín s tímto označením je přísně sledovaná a v Česku se jí věnuje jen velmi málo vinařství. Mešní víno se například od začátku do konce musí obejít bez jakékoliv chemie, košer vína zase musejí podle pravidel vyrábět nebo na výrobu dohlížet pouze zástupce židovské obce.

Povolení k označení takového vína udělují výhradně zástupci církví. Kroměřížské sklepy získaly právo vyrábět mešní víno už v roce 1347 od krále Karla IV. Tehdy byly jediné v Evropě.

Na velehradské soutěži se setkávají především pěstitelé z Izraele, Rakouska a východní Asie.

„Jedná se o vína mešní určená ke slavení bohoslužeb římskokatolické, řeckokatolické či pravoslavné církve, včetně pravoslavných klášterů v Arménii, Gruzii či Řecku. Dále pak košer vína, která zase doprovází oslavu šabatu a dalších židovských svátků,“ upřesnil Martin Hudec z pořádající Matice velehradské.

Tradice této soutěže připomíná příchod cisterciáků na Velehrad 11. listopadu 1205, kteří se zasadili o rozvoj pěstování révy na jihu Moravy.