Odborníci zkoumali vliv úprav v horských bystřinách kolem řeky Ostravice na šesti stovkách pstruhů obecných, vrankách pruhoploutvých a bezobratlých živočiších. 

„Vytipovali jsme šest míst, kde se v korytě potoka pracovalo. Ta jsme srovnávali s dalšími šesti, která zůstala bez zásahů. Ryby jsme slovili, očipovali, znovu je vypustili a sledovali. Nečekali jsme, že vliv pojezdů aut v korytech na ryby bude až tak velký,“ popsal Miroslav Kubín ze Správy CHKO Beskydy. 

Tvrdí, že během plošného zásahu v toku kromě jiného klesá členitost dna, takže mizí peřeje i tůně a usazuje se kal. „Tok po restaurování vypadá jako dálnice, po které teče voda. Vranky přicházejí o úkryty, pstruzi o místa pro rozmnožování,“ vylíčil Kubín. 

AOPK nyní připravuje metodickou příručku, jak dopady technických zásahů před a během nich minimalizovat a jak pak uvést koryto do přírodě blízkého stavu.

„Výsledky výzkumu v Beskydech jsou využitelné napříč republikou,“ zmínil Kubín. Daniel Gebauer z Českého rybářského svazu tvrdí, že rybáři se při vyčíslování škod na rybách zatím neměli o co opřít. 

„Výsledky průzkumu jsou průlomové. Máme přesná data a zodpovězené otázky,“ dodal Gebauer s tím, že před zásahy do toku je vždy nutný záchranný odlov a přemístění.