Tajená výstava obrazů Albrechta z Valdštejna vyvolala protesty farníků

  16:22
Po smrti ženy opustil profesi architekta a odjel z Ukrajiny, aby se v Železnici u Jičína mohl léčit jeho těžce nemocný osmiletý syn. Aby oba uživil, maloval Michail Ščigol obrazy. A ztvárnil také cyklus o Albrechtu z Valdštejna. V těžkém osudu, který vůlí a pílí překonal, viděl podobnost s vojevůdcem. Ten se ze sirotka stal jedním z nejmocnějších mužů barokní Evropy.

Na snímku Stanislav Kubín, který se na uvedení výstavy podílel. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Cyklus A. V. E. Valdštejn otevřel Ščigolovi dveře doslova do celého světa. Až do 12. září si mohou zájemci prohlédnout díla v chrámu sv. Antonína Velikého v Liberci.

Patnáct impresionistických obrazů ale nemá v Liberci hladce umetenou cestu. I přes sílu jedinečné epopeje, kterou viděli lidé v Bruselu, Miláně či New Yorku, proti malbám někteří farníci žalují u církevní vrchnosti v Litoměřicích. Nulová je i propagace jedinečné výstavy.

„Je to hrozná škoda a moc mě to mrzí. Za některými negativními reakcemi mohou podle mě být i zástupné důvody. Jistě, impresionismus nemusí každému vyhovovat, dráždit může i osoba Valdštejna. To ale jen do doby, než si člověk obrazy prohlédne a zamyslí se nad doprovodným textem. Obrazy visely i ve svatovítské katedrále, záštitu nad nimi měl i nynější kardinál Dominik Duka,“ míní Stanislav Kubín, který se spolu se svojí ženou Hanou podílel na uvedení výstavy v libereckém kostele.

Na obrazech se objevuje chlapec s obličejem dospělého muže. Jde o parafrázi Albrechta a malého Ščigolova syna Daniela. Ostatně, dnes úspěšného IT odborníka žijícího v Kanadě, o němž severoameričtí filmaři natočili kvůli jeho těžkému osudu a boji s dětskou obrnou dokument.

Třeba na obraze Hvězdy sedí malý Albrecht na stromě a hledí na nebe. Publicista Vladimír Burjánek malbu interpretoval tak, že Albrecht hledá tu svoji hvězdu, jež na pravý třpyt teprve čeká. „On však ví, že jednou bude zářit a oslní všechny malé pohasínající hvězdy kolem,“ říká Burjánek.

K zamyšlení ale vedou všechny obrazy. Ať už jde o Stavitele – malbu malého Valdštejna, který si zatím hraje, ale ve skutečnosti staví své budoucí impérium. Na obraze Žně je zase vojevůdce rozjímající uprostřed válečného pole obklopen mrtvými. Válka skončila, ale není, kdo by sklidil obilí, uhasil požár a pohřbil mrtvé.

Fotogalerie

Doprovodné texty upozorňují na to, že na Valdštejna existují dva pohledy. Chladný počtář, obratný intrikán i krutý vojevůdce. Proti těmto připisovaným vlastnostem staví doprovodné panely Albrechtovu velkorysost, shovívavost či štědrost. 

„Pokud budeme vidět jen jednu stránku, tak jsme druhého člověka nepochopili,“ míní liberecký arciděkan Radek Jurnečka a říká: „Obrazy vnímám mimo jiné jako doklad toho, co vše dokáže člověk překlenout. A že umí pro své děti udělat spoustu heroických činů, aby jim zachránil život a byl tu pro ně. To byly ostatně i důvody, proč jsem nebyl proti, aby byla výstava v kostele.“

„O některých negativních reakcích vím. Křiklouni ale bohužel nejdou za mnou. Jdou do Litoměřic na biskupství a pak mi chodí ohlasy. Obrazy ale sundávat nechci,“ dodal arciděkan.

„Vůbec nevím, že by někdo protestoval. Naopak jsem slyšel, že jsou lidé u obrazů dojatí,“ reagoval Michail Ščigol.

„Pan Jurnečka se nicméně projevil jako velmi vzdělaný člověk, když výstavu v kostele uspořádal. Zároveň tím možná obnovil kontroverzní téma Valdštejna. Ten má dnes nálepku jednoho z největších zloduchů v české historii. Což podle mě není spravedlivé. Cyklus je navíc malířský mýtus, ne dokument,“ řekl Ščigol.

Obrazy je možné ve všední dny zhlédnout hodinu před začátkem bohoslužby, tedy v sedmnáct hodin. V neděli jsou mše také v osm a v 9.30 hodin.

Autor: