Proluku v Holešovicích má zaplnit dům s balkony pro auta, úřad je proti

  17:50
Obyvatelé pražských Holešovic už si zvykli na opuštěnou proluku v ulici Komunardů. Developer ale nyní přichází s plánem, postavit zde nezvyklý obytný dům. Ten by měl široké balkony, na kterých by mohli lidé parkovat svá vozidla díky využití autovýtahů. Praze 7 se projekt nelíbí a žádá přepracování.

Proluka v holešovické ulici Komunardů. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Na začátku byla v roce 2012 vize zbourání nízké průmyslové zástavby a vzniku bytových domů, po sedmi letech už se ale lidé naučili s vybagrovanou jámou po demolici v holešovické ulici Komunardů žít.

Developer Bau-Invest Project nyní chce na místě postavit nové domy. Momentálně připravil již druhý projekt v řadě, který svou výškou respektuje oproti tomu původnímu okolní zástavbu. Zelenou ale výstavba zatím nedostala. Mimo jiné totiž probíhá změna územního plánu, která by měla umožnit zastavět plochu o rozloze do 2 000 metrů čtverečních.

Ani nový projekt se však neobešel bez kontroverzí. Například kvůli širokým balkonům, na které by měla mít možnost vjet vozidla majitelů bytů s pomocí autovýtahů.

„Po zabezpečení parkovacích míst v suterénu objektu ztratil velmi sporný koncept zajíždění aut do obytných pater definitivně smysl,“ uvádí se v usnesení komise rozvoje urbanismu Prahy 7 z února letošního roku.

Dokument naráží také na vnější vzhled složený jen z mohutných balkonů. „Dům postrádá skutečnou městskou fasádu a vzbuzuje dojem předměstského solitéru. Z tohoto důvodu komise požaduje přeřešení fasád, které by se měly výrazně zklidnit,“ píše se v usnesení.

Desítky metrů pod zem

Na začátku příběhu bylo v roce 2012 bourání původní nízké zástavby. Prvotní projekt počítal s objekty, které měly mít 37 a 44 metrů, a okolní zástavbu výrazně převyšoval. Územní plán však povoloval jen nižší zástavbu, stejně jako nyní.

Stavební úřad Prahy 7 tedy stavbu nechtěl povolit, majitel pozemku a investor si proto stěžoval na podjatost úředníků. Projekt tak nakonec posuzoval odbor výstavby Prahy 6, který nakonec v červenci 2015 vydal zamítavé rozhodnutí.

Zásadní nesouhlas s projektem má sedm bodů. „Navrhovaná stavba nerespektuje původní členění a strukturu okolní zástavby,“ zní jeden z důvodů uvedený úředníky.

I přes absenci stavebního povolení na místě vznikla velká díra, jejíž smysl nechápe městská část. „Standardně se demolice neprojevuje tím, že se zároveň kope několik desítek metrů pod zem,“ komentuje místostarostka Prahy 7 Lenka Burgerová (Praha 7 sobě).

V řízení měla prostor k vyjádření i veřejnost. Její námitky se vztahovaly na velikost plánované zástavby, příliš malou vzdálenost od stávajících domů i na obavy, že do okolních domů půjde méně denního světla.

Dva názory veřejnosti

Po sedmi letech peripetií a vzniku nového projektu není jasné, do jaké míry bude developer svolný k dalším kompromisům. Stanovisko Bau-Invest Project k přípravě stavby se do uzávěrky vydání MF DNES nepodařilo získat.

Záležitost nechtěl komentovat ani architekt Filip Hejzlar, který se v minulosti účastnil za projektanta jednání s Prahou 7.

Kdo určitě nepropásne svou možnost vyjádřit se, bude veřejnost. „Část řízení, která je veřejná, je ještě před námi. A bude i projednávání, kam může přijít kdokoli. O projektu jako celku ale bude rozhodovat magistrát. Městská část dá pouze vyjádření,“ říká místostarostka Burgerová.

Ze strany veřejnosti je možné očekávat kritiku podobně jako v případě prvního navrhovaného projektu. Jenže někteří lidé nejsou spokojení ani s jámou, na internetu se objevují názory, že kvůli výkopu je v místě i na nedalekém dětském hřišti hodně prašno. Po dokončení stavby by alespoň problém s prachem měl definitivně zmizet.

„V podobných případech ale často probíhají dlouhé soudní spory. Komplikované také je, že tyto situace hlídá státní správa – stavební úřad je její součástí. Na rozdíl od zbytku radnic, které představují naopak samosprávu. A na rozhodnutí stavebních úřadů nemají vliv,“ snaží se Burgerová vysvětlit, proč problémy podobné tomu popsanému mívají zdlouhavá řešení.

„Chyba je ve stavebním řízení. Je zbyrokratizované. Teď je sice snaha to urychlit, ale když jsem četl návrh zákona, tak už vím, že tam jsou velké mezery. Trochu se zapomnělo, že musí existovat nějaká památková péče. Památkáři potřebují dostatečné lhůty na posouzení,“ kritizuje chystanou legislativu architekt Zdeněk Lukeš.

Autor: