Například v Olomouci před třemi lety vyhrálo komunální volby hnutí ANO, i přesto ale nedobrovolně zamířilo do opozice – ze hry totiž babišovce vyšachovaly další strany v pořadí, tedy ČSSD, ODS, KDU-ČSL a TOP 09.
V případě, že by se letos namísto sněmovních konaly volby komunální, vládnoucí strany by už koalici s nadpoloviční většinou hlasů v zastupitelstvu nesestavily. A to kvůli propadu ČSSD, lidovců a TOP 09. Přes mírný nárůst čtvrtého partnera ODS by současná vláda disponovala jen zhruba třetinou křesel v zastupitelstvu.
Pro ilustraci, jen o něco méně hlasů jako všechny čtyři zmíněné strany dohromady by mělo samotné ANO, které v Olomouci získalo ve sněmovních volbách více než 28 % hlasů.
„Náš výsledek je pro nás určitě povzbuzením. Věřím, že ho v komunálních volbách ještě vylepšíme tak, aby se nemohla opakovat situace, že nás další strany obejdou (při sestavování koalice – pozn. red.) nějakou zákulisní dohodou,“ řekl předseda olomoucké místní organizace ANO Miroslav Žbánek.
Finální poměr sil v zastupitelstvu krajského města nicméně téměř jistě ovlivní nejen výsledky velkých stran, ale i menších lokálních uskupení, která se nepochybně komunálních voleb zúčastní.
Stejnou koalici by nešlo znovu složit v žádném okresním městě
Většinovou radniční koalici by nyní nedali dohromady ani sociální demokraté a komunisté se zástupci hnutí Pévéčko, kteří nyní vládnou v Prostějově. ČSSD totiž ve městě ztratila ve srovnání s komunálkami v roce 2014 přes 16 procent hlasů, KSČM další zhruba dvě procenta.
Do hry o křesla v prostějovské městské radě by tak téměř jistě promluvilo dosud opoziční Babišovo hnutí, které ve sněmovních volbách získalo více než 30 % hlasů, což je zhruba jednou tolik než v „radničním“ hlasování před třemi lety.
Totéž platí i pro Šumperk, kde babišovci, kteří nyní sedí v místním zastupitelstvu v opozici, vyhráli s bezmála 32 %. V povolebním vyjednávání by jim nahrával i fakt, že ve městě oslabily ČSSD a KDU-ČSL natolik, že by nemohly vytvořit většinovou koalici se svými nynějšími partnery – Nezávislou volbou a Stranou zdravého rozumu.
Změn by za současné konstelace doznala i vláda na jesenické radnici. A to zejména proto, že stávající koalici by nedobrovolně rozbili lidovci, kteří ve sněmovních volbách v Jeseníku nedosáhli požadovaného limitu 5 % hlasů. Do městského zastupitelstva a tím pádem ani do rady města by se tak nedostali.
Různé volby nelze srovnávat, tvrdí politici z poražených stran
Regionální politici stran, pro něž sněmovní volby znamenaly prohru, se hrozby, že by se situace mohla opakovat příští rok v komunálkách, příliš neobávají. Tvrdí, že sněmovní volby s těmi do zastupitelstev měst a obcí nelze srovnávat.
„Parlamentní volby odrážejí, jak lidé vnímají celostátní vedení stran. Komunální jsou o místních politicích, které lidé mnohdy dobře znají a vědí, jak pracují pro město. Já bych na práci, kterou děláme, ani nic neměnila, protože ji děláme podle svého nejlepšího přesvědčení,“ odpověděla například prostějovská primátorka Alena Rašková z ČSSD na dotaz, zda sociální demokracie uvažuje o změně strategie v prezentaci před voliči.
Podobně se vyjádřili i další politici, které MF DNES oslovila, třeba náměstek olomouckého primátora Aleš Jakubec, jenž ve sněmovních volbách vedl krajskou kandidátku TOP 09. Ta sice v Olomouci přesáhla hranici 5 %, místo ve Sněmovně přesto na Jakubce nezbylo.
„Samozřejmě přemýšlím, co udělat v kampani jinak a lépe. Zároveň ale věřím, že v komunálních volbách lidé ocení moji práci, kterou dělám na radnici. Očekávám, že výsledky voleb příští rok budou jiné i proto, že v nich voliči mohou kroužkovat kandidáty napříč politickým spektrem,“ řekl Jakubec.
Politolog Jakub Lysek dává politikům ohledně rozdílů mezi sněmovními a komunálními volbami za pravdu jen z části.
„Obecně opravdu platí, že lidé v komunálních volbách volí spíš kandidáty, které nějakým způsobem znají. Ve velkých městech se ale ta blízkost politik–volič z logických důvodů smazává. Platí, že čím větší město je, tím více se v komunálních volbách promítá celostátní politika,“ zdůraznil.
