„Spojili jsme se s podobně uvažujícími politiky, ta roztříštěnost nikomu nepomáhala,“ říká František Brendl.

Co se radním za poslední čtyři roky nejvíce povedlo?
Sarkasticky říkám, že se jim povedlo přijít na to, jak z akciových společností města vyvést veřejné peníze a jak si z nich udělat cestovní kancelář. Kauzy Služeb města myslím mluví úplně za vše. Kdybych to ale měl vzít vážně, pochválil bych je za to, že vytvořili koncepci startovacích bytů. Zmínit lze opravu okolí nádraží, protože to místo je hezčí. Hůř ale funguje z dopravního hlediska. Každodenní zácpy mluví za vše. Bohužel jsme se dočkali dalšího polovičatého řešení, kdy se krása nekloubí s funkčností.

Co se naopak povedlo nejméně?
Každý, kdo se koukne na realitu a do programového prohlášení koalice, zjistí, že 80 procent bodů nebylo naplněno. Ten neúspěch byl tedy globální. V řadě věcí jsme se posunuli o 30 let zpátky. Už jen ten princip vládnutí, který prosazoval primátor Martin Charvát z ANO, ve smyslu sám si vládnu, sám se kontroluju, je strašně nebezpečný. Další věci jako je zrušení nahrávání zasedání rady, nepuštění zástupců opozice do dozorčích rad městských firem a podobné nedemokratické kroky atmosféru na radnici hrozně poškodily. Celkově to hodnotím jako nejslabší vedení města za dobu, kterou pamatuju.

Před každými volbami se v Pardubicích nejvíce mluví o dopravě. Co jako primátor byste udělal pro to, aby se dalo městem ve špičce slušně projet?
Obchvaty, to je jasné. To ovšem opakujeme 30 let a město s tím moc neudělá. Navíc stavby jsou stále v nedohlednu a je spíše na poslancích z města, aby lobbovali za jejich začátek. Jako komunální politik se můžu soustředit na menší věci a mezi nimi bych zmínil především inteligentní řízení dopravy, které by mělo ulicím trochu ulevit. To by totiž mohlo vylepšit průjezd městem. Menší úpravou by bylo rozšíření Anenského podjezdu nebo napojení rychlodráhy na Kyjevskou ulici u nemocnice.

Kdy se podle vás poprvé řidiči projedou od Globusu na Dubinu po severovýchodním obchvatu města?
Absolutně se neodvažuji tipovat. Když jsme odcházeli z radnice a bylo už schválené územní rozhodnutí, navíc se říkalo, že vláda, strana a vlast na to mají připravené peníze, tak jsem věřil tomu, že se brzy začne stavět. To se ovšem nestalo a musíme se ptát třeba poslance a zastupitele za ANO Martina Kolovratníka, který se o celou věc neúspěšně zajímá.

Jak by podle vás měla vypadat plánovaná oprava Letního stadionu? Hodláte na plánech něco měnit?
Nejhorší rozhodnutí je žádné, a tak jsem rád, že jsme schválili rekonstrukci. Skončily tahanice, kam stadion na fotbal umístit. Nechali jsme ho tam, kam jej umístili naši dědové a pradědové, a já to respektuji. Nicméně bych celý projekt korigoval tak, aby nezasahoval do dalšího území, a to jak u nábřeží Labe, tak do okolí Tyršových sadů. Myslím, že u nich nepotřebujeme nějaká pseudotréninková hřiště. Do tak cenné lokality nepatří. Nábřeží bych zase pojal více společensky. Proto bych se soustředil na to, aby fotbalisté měli kvalitní ideálně multifunkční stadion, ale tím by to mělo skončit.

Co dál s hokejem? Budete chtít v následujícím volebním období Dynamo prodávat?
Nákupem klubu jsme se dostali do situace, že nyní tak zhruba čtyři až pět let vlastně nic dělat nemůžeme. Kromě toho, že se budeme snažit o to, aby se Dynamo opět stalo silným klubem, který vychovává svoje talenty, ze kterých pak těží jak herně, tak o finančně. Rychlý prodej by klub jen opět destabilizoval. Silného partnera lze dovést až ve chvíli, kdy klub bude opět silný. V zájmu města totiž není dlouhodobě vlastnit hokej.

Jak dál pokračovat v případu možného odkupu spalovny nebezpečného odpadu v Rybitví od firmy AVE CZ?
Otázka je, jestli něco takového bude ještě možné. Pokračoval bych ve vyjednávání s firmou od odkupu, které jsme s primátorem Charvátem už začali. Neberu kritiku, že potřebných 35 milionů korun město nemůže zaplatit. Podle mne je ve veřejném zájmu, aby u Pardubic nestál další komín, ze kterého na nás půjde kdovíco. Navíc je ve hře spolupráce s okolními obcemi a také následné využití areálu pro zpracování komunálního odpadu. Právě pro tuto činnost městu stejně chybí vhodné pozemky, takže tady bychom mohli zabít dvě mouchy jednou ranou. Z mého pohledu částka 35 milionů není částka, kterou si město s dvoumiliardovým rozpočtem nemůže dovolit. Taky chci všechny uklidnit, že v tom nikdo z politiků nemá žádné osobní zájmy, nikomu firma AVE CZ nic vyplácet zpětně nebude. Jsou to obchodníci, kteří si jdou tvrdě za svým a na nás jen záleží, zda se s nimi dohodneme, nebo ne.

Mělo by město podle vás stavět za své peníze domov seniorů?
Město se musí připravit na to, že populace stárne a bude třeba jiných služeb. Mezi ně bude patřit i senior centrum. Proto si myslím, že určitý druh tohoto zařízení by město mělo mít ve své správě. Ale hned dodávám, že v tomto odvětví musí politici také udělat dostatečný prosto pro soukromé firmy, které mohou třeba zajistit větší standard.

Jak podle vás ideálně využít stále prázdná Masarykova kasárna na Višňovce?
Mně osobně se líbí už asi pět let zpracovaná studie, která tam počítá s rezidenčním bydlením, a to jak v rodinných domech, tak i činžácích. Nedával bych tam žádnou instituci, spíše bych to nechal přirozeně splynout s okolím.

Jaký volební výsledek by vám udělat radost?
Radost by mně udělalo dvacet procent hlasů. Hranici úspěchu však vidím někde kolem 12 až 13 procent hlasů.

Kolik zaplatíte za kampaň?
Díky spolupráci s Patrioty a STAN jsme schopni do kampaně dát necelých 600 tisíc korun.

Vy jako Pardubáci jste byli nejhlasitější a zároveň nejdrsnější opoziční stranou. Ovšem zároveň jste měli nejslabší účast na hlasováních. Jak tento rozkol lidem vysvětlit?
Současná vládní koalice přišla s myšlenkou, že ona toto město bude řídit sama, že má veškerou odpovědnost a že si sama dokonce bude vlastní práci kontrolovat. Nedala tedy absolutně žádný prostor opozici, kde by se mohla nějak smysluplně realizovat. Minimálně první dva roky koalice všechny naše návrhy zamítala a bylo vlastně jedno, co navrhujeme. Pak se koalice panu primátorovi rozsypala pod rukama a oni nás začali potřebovat. Ovšem my jsme si v tu chvíli řekli, že když nás tři roky ignorovali, tak my jim teď nebudeme dělat stafáž na schvalování procesních věcí. To byl tedy jeden z důvodů našich odchodů ze sálu. Byl to z naší strany hec. V takové dědině, jako jsou Pardubice, totiž dle mne není možné takto zašlápnout opozici, a pak od ní chtít pomáhat.