V Brně se hraje o privatizaci bytů, levnější dopravu i vzestup pravice

  9:32
Až se ve 14 hodin v celém Česku otevřou volební místnosti, lidé rozhodnou o nových zastupitelích. A ti zase o tom, co se v následujících čtyřech letech v obcích stane. Jaký dopad mohou mít výsledky komunálních voleb na Brno? MF DNES nastiňuje možný vývoj v osmi základních otázkách.
Ilustrační snímek

Brněnský orloj na náměstí Svobody | foto: Radek Miča, MAFRA

1Vokřál znovu primátorem?

V roce 2014 se Petr Vokřál (ANO) vyšplhal do čela největšího jihomoravského města. A rád by na primátorském postu zůstal. Zatímco před čtyřmi lety oponenti nenechali na tehdejším primátorovi Romanu Onderkovi (ČSSD) nit suchou, Vokřál jde do voleb ve větším klidu. Některé jeho dosavadní kroky totiž oceňuje i opozice. Přestože ambici na jeho sesazení konkurenti mají, dá se očekávat, že bez ANO, které je favoritem voleb, půjde nová koalice sestavit jen velmi těžko.

2Vrátí se ODS na výsluní?

Před čtyřmi lety se ODS s těžkým debaklem poroučela z vedení Brna do opozičních lavic. Po úspěchu ve sněmovních volbách, z nichž loni vyšla jako druhá nejsilnější nejen celkově, ale také přímo v Brně, chce podobný výsledek zopakovat i nyní. Do čela nasadila relativně novou tvář v podobě Markéty Vaňkové, která ale už 16 let sedí za ODS v zastupitelstvu největší městské části Brno-střed. Ostatně kandidátka se oproti minulosti změnila výrazně, méně známí politici na prvních místech mají představovat „novou ODS“, která se chce znovu podílet na vládě nad Brnem.

3„Zemře“ Žít Brno? A co TOP 09?

Aktivisty z Žít Brno jejich voliči v minulých volbách katapultovali do vedení města. Po čtyřech letech v politice ale hnutí u řady Brňanů upadlo v nemilost. Zopakovat úspěch se proto zdá jako nemožné. Zvlášť proto, že značnou část hlasů jim podle politologů vezmou jejich dosavadní spojenci Piráti. Žít Brno tak bojuje o setrvání v zastupitelstvu. Mnohem větší šanci má na Brně-střed, kde minulé volby vyhrálo.

Záchrana v brněnské politice je cílem i pro TOP 09, která opakovaně ve volbách ztrácí. Navíc její příznivci jsou rozštěpení kvůli odchodu dosavadního náměstka primátora Jaroslava Kacera, jenž kandiduje za Smart moravskou metropoli.

4Jak uspějí pravicoví aktivisté?

Své pozice v Brně chce posílit hnutí SPD, které se do povědomí zapsalo mimo jiné radikálními či extremistickými výroky svých představitelů. Podle politologů si však hlasy nutné pro překročení pětiprocentní hranice bude brát s dalšími stranami s podobným zaměřením.

To se týká třeba kontroverzního hnutí Slušní lidé nebo Nezávislých v čele s bývalou členkou SPD Andréou Komárkovou. Částečně se v tématech kryjí také s pravicovým hnutím Brno+ Roberta Kotziana, exnáměstka za ODS.

5Změní rezidentní parkování?

A ve hře není jen osud politických stran, ale hlavně jejich názory. Až na hnutí ANO a Zelené všichni v případě úspěchu slibují úpravy „přísného“ systému rezidentního parkování, který od září funguje v centru města a od listopadu se rozšíří do dalších ulic. Je tak pravděpodobné, že se po volbách modré zóny dočkají změn, ať už v jejich počtu, nebo ceně. Hnutí ANO by potřebovalo hodně silný mandát, aby stávající systém udrželo.

6Oživí privatizaci bytů?

S nástupem nynější koalice v Brně dostala stopku jakákoli privatizace městských bytů. S letošními volbami se ovšem toto téma opět dostalo do hry. Možnost odkupu bytů chce obnovit ODS nebo TOP 09. Občanští demokraté nechtějí privatizaci rozbíhat násilně, ale jen pokud o ni bude opravdu zájem. Navíc stávající nájemníci musí akceptovat, že cena bude vyšší než v minulosti.

7Zastaví sociální projekty?

Pilotní systémy sociálních projektů Rapid Re-Housing pro rodiny s dětmi bez střechy nad hlavou a Housing First pro jednotlivce, které si prosadilo Žít Brno, sbírají ocenění odborníků. Jenže mezi některými politiky i lidmi vyvolávají kontroverze. Kritici namítají, že se rozdávají městské byty zadarmo bez zásluh. Ambiciózní ODS plánuje projekty úplně zastavit. Piráti, kteří si také hodně věří, chtějí nejdříve vyčíslit náklady. Teprve podle nich zaujmou stanovisko. Je tak možné, že úspěšné projekty skončí.

8Ještě levnější šalinkarta?

Brňané už téměř dva roky mohou získat třetinovou slevu na roční šalinkartu, čehož využilo přes 30 tisíc lidí. Po volbách je možné, že ji koupí ještě levněji. Zelení, kteří oceňovanou novinku navrhli a v koalici prosadili, jdou tentokrát opět dál. Slevy chtějí rozšířit i na další druhy šalinkaret, nejen ty roční. Levnější cestování brněnskou MHD nabízí i ČSSD, která slibuje srazit cenu na polovinu a rozšířit cestování zdarma pro děti do patnácti let. Dnes je limit o pět let níž.

Okresní města: vyklidí ČSSD místa ve vedení?

Kromě Brna má zbylých pět jihomoravských okresních měst jedno společné – na radnicích sedí ČSSD. A právě případné „vyklízení pozic“ sociálních demokratů, kteří celostátně ztrácí, je zde tématem číslo jedna.

Třeba ve Znojmě má dnes ČSSD třetinu zastupitelů. Bude tak zajímavé sledovat, jestli voliče ovlivní kauzy spojené se starostou Janem Groisem. A také jak dopadne zatím druhá nejsilnější KSČM. Dokáže zaútočit pravice a další strany v opozici, kde se uskupení Změna a Pro Znojmo spojila do společné kandidátky?

Baštou sociálních demokratů je i Vyškov, kde dnes také mají třetinu křesel. Část hlasů jim ale letos může ubrat exstarosta za ČSSD Jiří Piňos, který sice kandiduje, ale za uskupení Náš Vyškov.

V Blansku se ukáže, zda ČSSD uhájí křeslo starosty i pro třetí volební období po sobě. Nová hnutí mohou zamíchat i tím, jestli bude pokračovat koalice ČSSD, ODS, KDU-ČSL a Volby pro město, jež ve městě vládne už od 90. let.

V Hodoníně zase voliči letos vybírají z rekordních 14 kandidátek. Mimo jiné je to způsobené i tím, že se před volbami rozštěpila ČSSD. Samostatně kandiduje třeba její bývalý člen – místostarosta Jiří Janda.

V Břeclavi sociální demokraté obhajují dva posty místostarostů. A nebudou to mít lehké. Neúspěšné pravicové strany z minulých voleb se totiž letos spojily s ODS do společné kandidátky.

Autor: