„Produkci komunálních odpadů se nedaří významněji snižovat. Jedná se o doprovodný jev ekonomicky dobré situace ve společnosti,“ komentuje to mluvčí krajského úřadu Adéla Kousalová.

Zjednodušeně platí, že lidé mají více peněz, nakupují více věcí, a tím pádem jich i více vyhazují. Pozitivní však je, že se mění skladba odpadů – lidé čím dál lépe třídí.

„Daří se více třídit biologicky rozložitelné odpady z obcí,“ vyzdvihla Kousalová.

Znamená to, že se více bioodpadu kompostuje a vyhazuje do speciálních hnědých kontejnerů.

Méně smetí pak končí v běžných popelnicích, což je klíčový ukazatel. Pro města je totiž velkým úkolem směsný komunální odpad omezovat. Podle odborníků je hranicí, kterou by měla města dodržovat, 150 kilogramů směsného odpadu ročně na osobu.

„Jedná se o hodnotu, které se daří dosahovat v sousedních státech, například v Německu nebo Rakousku,“ informoval expert na odpady Milan Havel z organizace Arnika.

Radnice se snaží o osvětu

Ve Zlínském kraji se to podařilo splnit Kroměříži (148 kg/os. v roce 2017) a Vsetínu (139 kg/os.).

„Město loni rozdalo lidem 2137 kompostérů, díky nimž se objem komunálního odpadu sníží. Radnice také zvyšuje počet míst na třídění a přidává nádoby na separovaný odpad,“ poukázal mluvčí kroměřížské radnice Jan Vondrášek.

Samotné navýšení barevných popelnic na tříděné odpady však nestačí. Důležitá je pro města také osvěta.

„V tisku a městských novinách zveřejňujeme texty motivující k třídění odpadu. Nejen plastů, ale i zářivek a baterií,“ sdělil vsetínský radní Jiří Žůrek.

Například Uherské Hradiště spolupracuje s místní uměleckoprůmyslovou školou, jejíž studenti zpracují letáky a krátké spoty na podporu správného třídění.

I když má Hradiště nejvyšší množství směsného komunálního odpadu (189 kg/os.), právě ve třídění patří mezi nejúspěšnější města. I tak jsou podle místostarosty Čestmíra Boudy ještě patrné rezervy.

„Například do bioodpadu v hnědých popelnicích jsou bohužel často vhazovány plastové obaly a jiné nevhodné materiály. Tyto příměsi je nezbytné z kompostu odstranit. Třídění takto znehodnocovaného materiálu je poměrně náročné, provádí se speciální technikou a je velmi drahé,“ upozornil Bouda.

Řešením je zřízení spaloven

Krajský Zlín měl předloni produkci směsného odpadu 166 kg/os., v loňském roce však toto číslo ještě výrazně stouplo. I zde se potýkají s nedůsledností lidí při třídění.

„Především občané špatně nakládají s velkoobjemovým odpadem a objemnými elektroodpady. Také nesešlapávají kartonové krabice a plastové obaly,“ potvrdila vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Vladimíra Pavlovová.

Přestože podle současné legislativy platí, že zákaz skládkování začne platit od roku 2024, radnice zatím nemají jasné plány, jak se tomu přizpůsobit. V současné době se totiž debatuje o tom, že zákaz začne platit až po roce 2030, a bude tedy více času na přípravu.

„Město tento zákaz bude respektovat a tyto odpady nebude na skládku ukládat. Budou energeticky nebo materiálově využity a předávány k recyklaci,“ naznačila Pavlovová.

Možným řešením je zřízení spaloven, radnice o tom začínají jednat s odbornými firmami. Například v Otrokovicích si chtějí vypomoci zřízením velkokapacitní třídírny.

Zlínský kraj už k této problematice sestavil pracovní skupinu pro odpadové hospodářství, kterou tvoří obce s rozšířenou působností. Hlavním úkolem bude zajistit energetické zpracování nevyužitého odpadu.