Začaly práce na Komorní hůrce, technika vyhloubí 15 metrů nových chodeb

  12:18
Komorní Hůrka na Chebsku, jedna z nejmladších čtvrtohorních sopek střední Evropy, začala konečně odkrývat tajemství svého nitra. V průběhu závěrečné etapy by se odborníci ze specializované firmy Ekostav Praha chtěli dostat do srdce vyvýšeniny a připravit nově vytvořené důlní dílo na zpřístupnění.

Vchod do štoly v sopce Komorní hůrka | foto: Martin Stolař, MAFRA

Práce měly původně začít už v červnu, ale kvůli administrativě se posunuly. „Veškerá činnost probíhá na základě stavebního povolení a se souhlasem Agentury ochrany přírody a krajiny. Také bylo třeba vše řádně oznámit Báňskému úřadu v Sokolově,“ uvádí Milan Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky, který se zpřístupnění štol pod Komorní hůrkou dlouhodobě věnuje.

Podle jeho slov nyní dojde k vyrubání dalšího přibližně patnáctimetrového úseku štoly.

„V následujících dvou měsících se bude pracovat na prodloužení stávající chodby až k větracímu komínu, což je přes sedm metrů. Poté se bude pokračovat dalších více než sedm metrů ve směru pod skalisko,“ přiblížil Milan Brož. Ten věří, že v průběhu prací horníci narazí na pozůstatky historických chodeb nebo alespoň najdou zbytky po dřívějším kopání.

Vědci věří, že narazí na zbytky po dřívějším rubání

„Jelikož jsme si už před samotným začátkem hloubení udělali geofyzikální průzkum, můžeme si být takřka jisti, že jdeme ve správném směru. Pohybujeme se v místech, kde ty štoly jsou a mohli bychom na nějakou narazit. Možná však budou původní díla ve větší hloubce, to bohužel přesně nevíme. My se budeme pohybovat deset až dvanáct metrů pod povrchem,“ řekl Brož.

Šanci, že technika narazí na dřívější pozůstatky rubání, však komplikuje skutečnost, že lidé tehdy nerazili štoly v přímé linii. „Vyhýbali se čedičovým proudům, a proto hloubili chodby poměrně složitě. My máme výhodu, že ty vulkanické proudy, které vznikly při výlevu sopky, máme zmapované magneticky i fyzikálně. Už o tom zkrátka víme víc než před těmi 180 lety,“ upřesnil Brož.

Fotogalerie

V průběhu prací chtějí vědci získat vzorky z hlubin sopky, aby mohli zpřesnit datování jejího stáří. „Ono se dnes vlastně neví přesně, jak je Komorní hůrka stará. Odhad je něco mezi dvěma sty tisíci roky až milionem let. Jakmile budeme mít vzorky k dispozici, odešleme je geologické službě. Ta provede moderní chemickou analýzu, což datování stáří sopky zpřesní. A nám to pomůže zmapovat vulkanickou činnost a lépe porozumět zemětřesným rojům, které se na západě Čech objevují,“ dodal Milan Brož.

Pro zájemce je na 28. srpna připraveno na úpatí Komorní hůrky setkání, při kterém si účastníci připomenou 270. výročí narození J. W. Goetha. Zároveň se seznámí s tím, jak daleko jsou práce, podporované evropským projektem Brána do nitra Země.

Na programu akce, jež začne v 10.30 hodin, je i prezentace historického geologického sporu mezi tehdejšími neptunisty a plutonisty. Zatímco jedni tvrdili, že vyvýšenina vznikla postupným usazováním ve vodním prostředí, druzí měli za to, že je sopečného původu. Vědecký experiment, navržený Goethem a financovaný hrabětem Šternberkem, pomohl před 180 lety tento spor s konečnou platností vyřešit. 

U ústí chodby na jižním úpatí sopky dal v roce 1837 hrabě Kašpar za Šternberka, spoluzakladatel Národního muzea v Praze a mecenáš české vědy, vztyčit empírový žulový portál s nápisem a letopočtem. Goethe, který byl od začátku zastáncem sopečného původu vyvýšeniny, se však potvrzení svých domněnek nedožil. Zemřel v březnu 1832 ve Výmaru.