Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nechtěla na univerzitě zbytečně ztrácet čas, tak se vyučila kominicí

  10:24
Kominictví se jako řemeslo vyvíjí už od 15. století a dlouho „patřilo“ pouze mužům. Mezi sedmnácti tovaryši, kteří byli minulý týden pasováni na Střední škole stavebních řemesel v Bosonohách, však byla také Eliška Jarmerová – teprve třetí absolventka v historii brněnské instituce.

Toho, že by teď každý den chodila domů umouněná od sazí, se ale nebojí. „Stejně jako v jiných oborech i tady se dnes používají moderní přístroje. Rozhodně to není tak špinavá práce jako kdysi,“ usmívá se novopečená kominice, jež si k výučnímu listu odskočila od architektury, kterou čtvrtým rokem studuje na brněnském VUT.

Co vás k tak nezvyklému kroku vedlo?
Na vysoké jsem si v jednu chvíli řekla, že nebudu zbytečně ztrácet čas a udělám si i výuční list, abych získala praktické zkušenosti, dokud můžu. Hlavně si uvědomuji, že pracovat rukama má v dnešní době větší hodnotu než vysokoškolské vzdělání. Jak na střední, tak vysoké škole bylo vše jen teoretické, vůbec jsme se nedostali na stavbu. Co se týče praxe, je kominictví skvělé.

To byl tedy hlavní důvod?
Já jsem původně na kominíka jít nechtěla. Hledala jsem spíš obor kamnáře, protože mě zajímá především vytápění domů. Chtěla jsem se hlavně učit o krbech, ale v Brně ani okolí žádný takový obor není, tak jsem si řekla, že zkusím zkrácené studium kominíka. To mi připadalo jako nejlepší možnost, jak se k takovým informacím dostat.

A to jste ani před nástupem neměla žádné obavy?
Já jsem hlavně dopředu neměla žádné představy. Vůbec jsem nevěděla, do čeho jdu. Byla jsem zvědavá, co mě čeká. Jenom jsem věděla, že kominíci mají vymetat komíny a že je můžou i stavět. Něco málo jsem si nastudovala dopředu a byla jsem se podívat na dni otevřených dveří. Nakonec mě překvapilo, jak bylo studium dobře udělané. Pan mistr mi vždy vše pořádně vysvětlil. Na vysoké jsem už nějakou dobu, takže mě také příjemně překvapil jiný přístup lidí. Odnáším si ze studia zábavné zážitky.

Mluvila jste o zkráceném studiu. Jak tento systém funguje?
Můžete na něj nastoupit, jen když už máte nějakou střední školu hotovou. Trvá to jen rok, což je možné díky vynechání předmětů typu čeština nebo matematika. Celou dobu se tak věnujete hlavně praxi. Jen jeden den v týdnu jsme měli teoretickou výuku, která obsahovala odborné předměty. Jinak jsme se v podstatě každý den na sedm hodin převlékali do montérek a dělali různé kominické činnosti. Někdy nám pan mistr přivezl zařízení na vytápění, kotel nebo plynovou karmu, jindy jsme skládali různé druhy komínů nebo jsme byli na stavbě. Dozvěděla jsem se tak, že vytápění je vlastně hodně důležité při navrhování celého domu. Získala jsem užitečné informace, které úzce souvisí s mým studiem na vysoké. Momentálně mám úplně jiný pohled na to, jak bych si třeba jednou postavila vlastní dům. Navíc o kominíky je čím dál větší zájem, zvlášť kvůli povinným revizím komínů.

Architektura také není nezajímavý obor. Čemu se tedy budete věnovat?
Do budoucna se chci zabývat určitě kominictvím, ale nejdříve chci získat titul inženýra. Nejlepší by bylo, kdyby se mi podařilo všechno spojit. Jednou bych si ráda založila živnost, při které bych mohla šířit osvětu – informovat lidi o tom, jak se má správně topit. Je důležité, aby věděli, jaký si mají zvolit druh vytápění podle typu bydlení. Vlastně bych jim mohla nejen poradit, co je vhodné, ale dál bych jim vytápění mohla kontrolovat, případně celý systém navrhnout a postavit. Nyní si chci zjistit informace o tom, co musím udělat, abych mohla začít dělat revize komínů a tím získávat potřebnou praxi.

Obor kominictví není zrovna typický pro dívky...
Dozvěděla jsem se, že jsem teprve třetí vyučená kominice v historii školy. I z toho je jasné, že holky tohle studují jen výjimečně. Mně ale vyhovovalo, že jsem byla mezi samými kluky. Všichni se mi snažili pomáhat. I učitelé vnímali velmi pozitivně, že je na takovém oboru dívka, bylo to pro ně takové oživení. Někdy za mě ostatní třeba nosili některé těžké věci a občas na mě byli trošku shovívavější, ale ne nijak výrazně. Studium bylo opravdu velmi příjemné, všichni se ke mně chovali hezky.

Takže byste obor ostatním ženám doporučila?
Nezjistila jsem žádné omezení, které by mi bránilo, takže ano. Je tedy potřeba mít trochu svaly pro zvedání tvárnic a podobně. Pro mě ale studium nijak náročné nebylo. Nestalo se mi, že bych něco nezvládla. Jediný problém, který si dokážu představit, může nastat, když má někdo závratě z výšek. To je rozhodně překážka, ale ta se netýká jen holek, ale i kluků. Obecně bych obor kominictví doporučila všem, kteří se chtějí něčemu prakticky věnovat.

Co všechno se vlastně musí budoucí kominíci naučit?
Kominík by měl umět zkontrolovat komín, vyčistit ho, měl by dokázat poskytnout poradenství při jeho stavbě a sám ho umět postavit. Celkově prostě musí vědět, jaké má mít komín náležitosti, aby správně fungoval, s čímž souvisí i pravidelné kontrolování a udržování, aby byl zajištěn bezproblémový chod. Zároveň se něco naučí o efektivitě vytápění domů.

Většina lidí si kominíka stále představí jako člověka ušpiněného od sazí. Jaká je realita?
Samozřejmě, když se vytápí pevnými palivy, tak se sazím nevyhnete, ale teď už hodně domácností využívá plyn. Stejně jako v jiných oborech i tady se dnes používají moderní přístroje. Rozhodně to není tak špinavá práce jako kdysi. Člověk se občas ušpiní, ale to k tomu patří a opravdu to není o tom, že bychom každý den chodili domů špinaví od sazí.

Autor: