„Ze studie jasně vyplynulo, že Kometa je schopna multifunkční arénu tohoto typu provozovat a v podstatě platit nejdražší nájemné, které by kdy historicky klub v české extralize platil,“ uvedl Zábranský.

Studii, kterou zpracovaly renomované agentury KPMG a Deloitte, platil klub. Podle materiálu by nová aréna přinesla za prvních deset let provozu 7,1 miliardy korun pro veřejné rozpočty. V hale s kapacitou 12 382 míst by se kromě zápasů Komety konalo 25 až 40 kulturních akcí ročně. Počítá se také se společenskými událostmi, konferencemi nebo dlouhodobými výstavami. Brno by díky novému stánku mohlo hostit také duely hokejového mistrovství světa 2023.

Kometa by podle Zábranského zároveň zvládla provozovat také DRFG Arenu, v níž hraje nyní. Ta by se proměnila v útočiště pro další brněnské sportovní oddíly. „Halu bychom provozovali zejména pro drobné koncerty a míčové sporty. Jedním tahem bychom tak výrazně rozvinuli sportovní infrastrukturu a rozšířili sportovní možnosti města i regionu,“ nastínil Zábranský.

Překážkou nového stadionu je výkup pozemků

Díky odstranění chlazení nutného pro kluziště a vyšším příjmům od diváků by podle studie přínos přebudované DRFG Areny činil 11 až 19 milionů korun ročně.

„Jsem velmi rád, že studie jen potvrdila obecně známý fakt, že městu Brnu zcela jednoznačně schází multifunkční hala. Věřím, že ve spolupráci s Kometou se nám podaří dosáhnout vytouženého cíle nejen pro hokejové fanoušky, ale pro všechny Brňany,“ prohlásil primátor Vokřál.

Překážkou pro stavbu nejen hokejové arény, ale také fotbalového stadionu za Lužánkami jsou však klíčové pozemky, které drží podnikatel Libor Procházka. Jejich třaskavou směnu s městem nyní řeší brněnští politici.