Kulatiny se musely oslavit. Přímo v jedné z historických budov, kde sídlí Komorní klub, se ve středu křtila reprezentativní publikace k jubileu. Knihu napsal s kronikářem Petrem Přendíkem a archivářem Radomírem Seďou i Martin Strakoš z Národního památkového ústavu. V publikaci se pak zaměřuje na architektonickou stránku kolonie.
„Jubilejní kolonie byla reprezentativní a dost se odlišovala. Předměstí totiž byla špinavá, tak bylo v zájmu továrníků zlepšit komfort zaměstnanců,“ vysvětluje v rozhovoru pro MF DNES Martin Strakoš.
Proč se začalo stavět právě před devadesáti roky?
Primárně se jednalo o připomínku historie tohoto největšího a nejvýznamnějšího podniku na Ostravsku. Stavělo se k jubileu založení Vítkovických železáren v roce 1828, což se zároveň pěkně prolnulo s desetiletým výročím založení Československé republiky.
Důležitá byla ale také myšlenka čistého zahradního města...
Idea zahradního města je pro Jubilejní kolonii typická, v duchu dvacátých a třicátých let. Šlo o to, aby se v ní spojil duch města i venkova, přičemž by byla eliminována jejich vzájemná negativa. Předměstí velkých průmyslových měst byla tehdy špinavá, proto vznikla idea, jak obyvatelům zlepšit životní podmínky. Jubilejní kolonie není sice město, ale vidíme v ní podobný zárodek, už třeba jen tím, že nebyla v bezprostřední blízkosti průmyslových hal.
Nakolik je jedinečná její architektonická hodnota?
Už ve své době byla považována za něco specifického a poutá pozornost až do současnosti. Nejen utvářením domů či různými motivy, jako jsou arkýře či štíty. Především spojuje tradicionalistické motivy a architektonický expresionismus.
Jubilejní kolonie vznikala v několika fázích?
Ano. Nejprve vznikly jednodušší domy, posléze se stavěly komfortnější. Na počátku tam byly malé byty s obytnou kuchyní a pokojem, případně kabinetem. Záchody byly přístupné pouze ze schodiště, takže nájemce musel vyjít ven z bytu a použít vstup ze schodiště z podesty u dveří. Nejednalo se tedy o plnohodnotnou představu bytu, jakou máme dnes.
Pak už byly byty komfortnější?
Toalety se staly součástí bytu, přesto ještě chyběly koupelny. Byty zároveň zahrnovaly nejen kuchyň a pokoj, ale také kabinet, takže už byly o něco větší.
Kolonie v té době získala lázně?
Ano, lidé se tehdy v Ostravě myli doma v lavoru nebo chodili každý týden do lázní. Z toho důvodu také primárně vznikají městské lázně. V jejich případě nešlo o koupaliště nebo bazén, kde by si člověk zaplaval. Plnily hygienickou funkci.
Památkář Martin Strakoš.
Proč byla druhá fáze výstavby Jubilejní kolonie tak zásadní?
Pracoval na ní architekt Ernst Körner. Počátkem 20. let se usadil v Ostravě a převzal vídeňský sloh. Vídeňská architektura se často vyznačovala expresivními formami. Körner na ně navázal a jeho tvorba je tím výrazně poznamenána. Období jeho působení lze také považovat za nejvýznamnější fázi kolonie.
Pro koho se byty v Jubilejní kolonii stavěly?
Primárně byly zdejší byty pro německé zaměstnance. Němčina byla firemním jazykem Vítkovických železáren, jednalo se také o technický jazyk, který usnadňuje řízení velkého podniku.
Dnes se už jedná o památku, kde se každý zásah musí konzultovat?Ministerstvo kultury prohlásilo ve 21. století část domů Jubilejní kolonie za kulturní památku, mohl se tak uplatnit přímý dohled památkové péče. Napravily se tak částečně škody vzniklé během necitlivé přestavby v 80. letech minulého století. Je to vidět na první pohled. Návštěvník rozezná, které poničené domy se podařilo opravit. Bohužel na úkor dnešní podoby kolonie se podepsalo odstranění sakurové aleje v památkové části. Výsadba byla nahrazena nepříliš kvalitní parkovou úpravou.
