„Zatravněné úseky tvoří celkem 16 558 metrů tramvajových tratí. Město předpokládá další rozvoj zelených tramvajových tratí v souladu s přílohou manuálem veřejných prostranství,“ říká Ondřej Kubát z dopravního podniku.

5 fotografií

Všichni ale z tohoto nápadu nadšení nejsou – to platí například o záchranářích. 

„Zatravňování kolejí považuji za jednu z největších překážek průjezdnosti metropolí. Na zelené pásy se samozřejmě dostat nemůžeme, a naopak tam, kde je beton, koleje využíváme raději než běžné jízdní pruhy, na kterých se často setkáváme s různými nepředpovídatelnými reakcemi ostatních řidičů. Pro záchranáře není nejvíc klíčová záležitost rychlé jízdy, jde spíš o plynulost,“ říká k problematice zelených pásů mluvčí pražské záchranky Jana Poštová.

Tráva přitom není jedinou překážkou pro záchranáře. Ti nemohou tramvajové pásy využít ani tam, kde jsou například koleje položené na štěrku. A na některých místech záchranářům ve vjezdu do kolejiště brání i vysoké obrubníky, zábradlí či svodidla.

Náměstek Scheinherr se dušuje, že další zatravněné koleje už nebudou vznikat tam, kde by mohly záchranářům vadit. Přestože je možné, že se i kvůli zatravněným kolejím dostanou sanitky k pacientům později, na druhou stranu mohou zatravněné koleje přispívat zdravotní prevenci.

„Zatravněné koleje jsou moc pěkné, pohled do zeleně je příjemný a uklidňující. Dokonce existují studie, podle kterých se pacienti v nemocnicích, kteří mají okna směřující do zeleně, rychleji uzdravují,“ říká Margit Slimáková, specialistka na zdravotní prevenci a výživu.

S podobným názorem není jediná. „Nedávné studie přesvědčivě dokazují, že bydlení a práce v zónách bohatých na zeleň snižují úmrtnost obecně, zvláště pak na rakovinu a srdeční či plicní choroby,“ uvedl nedávno pro zahraniční média vědecký ředitel milánské polikliniky Pier Mannuccio Mannucci.

I když zatím není k dispozici výzkum, který by přímo zjistil, jestli mají zatravněné koleje přímý pozitivní efekt na zdraví lidí, zelené tramvajové pásy lákají vědce i z jiných důvodů. Mezi dvěma pruhy asfaltové vozovky a s častými přejezdy tramvají totiž tráva roste v náročných klimatických podmínkách.

Odborníci z České zemědělské univerzity chtějí využít toto prostředí ke šlechtění rostlin vhodných pro pěstování na dalších podobně vyprahlých místech. Zemědělská univerzita z toho důvodu brzy podepíše smlouvu o spolupráci s dopravním podnikem.

Kolejové závlahy

Problémy s pěstováním trávníků si uvědomuje i vedení metropole, i když nejnovější dokument přijala ještě minulá rada. Dodnes je závazné usnesení z 26. srpna 2016.

Jeho přílohou je také manuál, který připravil Institut plánování a rozvoje (IPR). „Zatravnění tramvajových pásů travními koberci je spojeno s vysokými náklady na údržbu zejména v podobě zavlažování a sečení,“ uvádí se v něm.

Dopravní podnik má přitom ceny zavlažování spočítané. „Některé úseky jsou s umělou závlahou, jiné pouze s přírodní. Údržba uměle zavlažovaných tratí vychází na 120 korun za metr čtvereční ročně, u těch uměle nezavlažovaných na 25 korun za metr čtvereční,“ dodává Kubát z dopravního podniku.

Suchomilné rostliny

I kvůli vysokým nákladům na údržbu město experimentovalo s využitím suchomilných rostlin místo trávníku, ani tato varianta se neukázala jako ekonomicky výhodná kvůli vysokým pořizovacím nákladům.

Nová tramvajová trať před zastávkou Podbaba - vozovku od zatravněného úseku odděluje retardér.

Proto budou mít zřejmě do budoucna zelenou spíše trávníky. Často rozšířeným mýtem souvisejícím se zatravňováním kolejí je názor, že trávník pomáhá snižovat hluk tramvají. Podle náměstka Scheinherra je ale zdaleka nejvíce tiché provedení tramvajových kolejí položených na štěrku.

„Například v blízkosti Stromovky jsou zelené koleje moc pěkné, na druhou stranu někde na periferii mezi továrnami už tak velké opodstatnění nemají,“ dodává náměstek pro dopravu.