„Za poslední čtyři roky jsme snížili emise tuhých znečišťujících látek na polovinu, proběhla ekologizace odpadních vod, rekonstrukce kanalizace a mnoho dalších opatření,“ řekl ředitel společnosti OKK Koksovny Zdeněk Durčák.

Současné technologické vybavení koksovny navíc podle jejích zástupců tvoří nejmodernější dostupné technické zařízení na světě.

„Naším cílem je emise eliminovat, ale musíme přihlížet k technologickým možnostem, zda vůbec existují nějaké technologie, které při nějaké rozumné ekonomické návratnosti a smysluplnosti přispějí k výraznému zlepšení. A my říkáme, že používáme aktuálně nejlepší technologie v oblasti koksování,“ uvedl Pavel Woznica, ekonomický ředitel firmy OKK Koksovny.

Koksovna se brání studií

Zcela odlišný názor na provoz koksovny má však například vedoucí katedry ochrany životního prostředí v průmyslu Vysoké školy báňské Petr Jančík.

„Koksovna je sama o sobě ‚špinavý‘ proces, který se do města nehodí. Moderní koksovny mají například zakryté vytlačování a jiné úpravy, které tady v Ostravě nejsou,“ popsal Jančík.

Zástupci koksovny se ovšem brání studií, kterou si nechali zpracovat u společnosti E-Expert.

„Studie posuzovala celkem třináct událostí s výskytem viditelného dýmu, ke kterým v koksovně došlo mezi roky 2017 a 2018,“ sdělil mluvčí koksovny Jindřich Vaněk.

„Při studii jsme zjišťovali, nakolik se jednotlivé havárie v koksovně projevují na životním prostředí v Přívoze,“ řekl za autory studie jednatel společnosti E-Expert Vladimír Lollek. 

„K tomu jsme použili data z nejbližší stanice Českého hydrometeorologického ústavu. Věděli jsme, kdy se něco stalo na koksovně, a hledali jsme, jaké změny v té době byly na měřicí stanici zaznamenány,“ přiblížil.

Ekologové závěry zpochybňují

Celkem studie posuzovala třináct událostí, sedm z roku 2017 a šest z roku 2018.

„V sedmi případech byly meteorologické podmínky takové, že můžeme porovnávat, vítr foukal od koksovny k meteorologické stanici. Z těch sedmi případů byla ve dvou případech prokázána souvislost mezi únikem emisí a zvýšením množství tuhých znečišťujících látek v měřicí stanici. V pěti případech se to neprokázalo. Nedá se tedy jednoznačně říct, že vždy když dojde na koksovně k nějakému problému, projeví se to na imisích,“ vypočítal výstupy studie Lollek.

Podle ekologů jsou ale podobné studie hlavně o interpretaci výsledků. Studie se věnovala i množství benzenu a benzo(a)pyrenu v ovzduší. Ekologové tvrdí, že právě koksovna je jejich velkým zdrojem.

„Na monitorovací stanici Zdravotního ústavu v Ostravě-Přívoze je jasně vidět roční trend koncentrace benzo(a)pyrenu a to, že jsou v zimě vysoké a v létě nízké. Koksovna jej přitom produkuje po celý rok stejně. Z toho vyplývá, že to překračování je vlivem lokálních topenišť a dopravy, případně vlivem zahraničí,“ vysvětlil Lollek.

Argumentům koksovny ale ubírá na váze fakt, že sama produkované množství benzo(a)pyrenu nemonitoruje. „Není to povinnost, zákon to neukládá,“ řekl mluvčí koksovny.

Uhlí koksovna dováží

Závěry studie Petr Jančík z Vysoké školy báňské odmítá.

„Prvním problémem situace v Přívoze je, kde se tam benzo(a)pyren, který v dané oblasti překračuje čtyřnásobně množství z jiných oblastí, bere. Jako hlavní producent se jeví hlavně koksovna,“ přednesl své výhrady Jančík. 

„Vliv lokálních topenišť v zimním období skutečně je, ale je nutno počítat také se zhoršenými rozptylovými podmínkami, kdy látky zůstávají na místě po delší dobu. Vliv z jednoho zdroje se tak může zvýšit až desetinásobně,“ tvrdí.

Ostravská koksovna společnosti OKK Koksovny funguje na svém místě už od roku 1907, kdy využívala uhlí z ostravských šachet. V současnosti však uhlí dováží z větších vzdáleností, což je pro mnohé důvodem k otázce, proč zpracovávat dovezené uhlí a pak koks zase exportovat.

„Žijeme v globálním světě. Pokud by kritérium pro život firmy mělo být, že má zpracovávat materiál z daného regionu a tam jej také prodávat, na Ostravsku by mnoho firem neexistovalo,“ uzavřel ekonomický ředitel Pavel Woznica.