Brněnská koalice tepe městský koncern. Je to politický boj, reaguje ANO

  7:04
Nové vedení Brna se zostra pustilo do jednoho z nejzásadnějších kroků minulé koalice – spojení devíti městských společností pod jeden koncern. Podle ODS a lidovců není příliš efektivní a už proto vymýšlejí, jak ho změní.

Brno | foto: Marie Stránská, MAFRA

Když se v minulém volebním období ujalo vlády nad Brnem hnutí ANO, vytyčilo si za cíl vytvoření koncernu městských firem. Ten zastřešil dopravní podnik, Brněnské komunikace, Teplárny Brno a dalších šest městských společností.

Díky lepšímu vzájemnému propojení měly fungovat efektivněji a ušetřit například společnými nákupy a zadáváním zakázek.

Po čtyřech letech v čele města si ANO mnulo ruce, jak všechno pěkně vyšlo. Jenže po volbách se do čela města vyhoupla ODS a spolu s lidovci se do projektu tvrdě pustili. Tvrdí, že vůbec tak výhodný není, a už vymýšlejí, jak ho změnit.

Kritiku schytává zejména zastupitel ANO Pavel Staněk, který měl v minulém složení městské rady koncern na starosti.

„Mohu panu Staňkovi jen pogratulovat k tomu, jaké má koncernový výbor opravdu hezké kanceláře v budově Technických sítí, ale jak jsem si zjišťoval, jeho činnost za minulé období se rovná nule,“ kritizoval ho před zastupiteli náměstek primátorky Robert Kerndl (ODS).

Peníze se projí, tvrdí Kerndl

Ten se po volbách jako nový předseda představenstva Tepláren Brno dostal do koncernového výboru.

„Výbor se sešel třikrát, a když jsem si pročítal zápisy, zjistil jsem, že tam jsou poměrně vysoké personální náklady na vedení kanceláře, na právní služby a na audity. Pohybují se zhruba kolem pěti milionů korun ročně. Peníze nerostou na stromě, ale vybírají se od jednotlivých firem, a mně se zdá, že se spíš projí. Žádnou přidanou hodnotu jsem tam nenašel,“ tvrdí Kerndl.

Souhlasí s ním i čerstvý předseda koncernového výboru, zastupitel Filip Leder (KDU-ČSL). „Jsem předsedou sedmnáct dnů, ale když jsem se díval do dokumentů, byl jsem překvapený. Na to, jak projekt ANO vynášelo a propagovalo, jsem čekal víc,“ poznamenal Leder.

Staněk se takovým konstatováním diví. Podle něj díky koncernu ušetřilo město v minulém roce více než 200 milionů korun. „Můžu to doložit, stačí se podívat do výročních zpráv,“ tvrdí. Kritika podle něj nemá opodstatnění. „Je to politický boj. Politikům, kteří nastoupí, se těžko říká, že jejich předchůdci dělali něco dobře,“ míní Staněk.

Teplárny výhodně půjčily výstavišti

Koncern byl schválen zastupiteli v září 2017 a pak ještě do listopadu 2018 dobíhaly administrativní a právní procesy.

„Firmy však v koncernovém režimu pracovaly už dva roky před jeho zavedením a to zlepšilo jejich výsledky. Jen osobní náklady vzrostly od roku 2015 do roku 2018 o téměř 400 milionů a na to si firmy dokázaly vydělat. Po dva poslední roky dopravní podnik nedočerpal kompenzaci nákladů od města, což představuje ročně zhruba 150 milionů korun, které zůstaly městu. A například 30 milionů zisku představuje výhodná půjčka, kterou dostaly Veletrhy od Tepláren a SAKO. Díky úsporám 50 milionů korun v Technických sítích mohlo být vyměněno tisíc sloupků osvětlení navíc,“ vypočítává Staněk.

Zřízení koncernu přišlo na pět milionů korun. Podle šéfa kanceláře koncernu Zdeňka Formana z nich čtyři miliony představuje hodnota práce, kterou v rámci přípravy odvedli pracovníci jednotlivých městských firem, a milion korun byla cena nakoupených právních a konzultačních služeb. Náklady na provoz kanceláře podle něj loni činily dva miliony korun, z toho zhruba třetina šla na externí služby.

Podle firem je ještě na hodnocení konkrétních přínosů brzy. „Spolupráce mezi městskými firmami, stejně jako s městskými částmi a příspěvkovými organizacemi logicky probíhala i dříve a samozřejmě pokračuje,“ říká mluvčí Tepláren Renata Diatková.

Za přínos koncernu však uvádí právě půjčku Veletrhům. Ty potřebovaly refinancovat svůj úvěr a za tím účelem využily volné finanční prostředky, které měly Teplárny a SAKO. „My jsme dostali víc, než kolik poskytuje banka na termínovaných vkladech, a Veletrhy dostaly levnější půjčku než od banky,“ vysvětlila například Diatková.

ODS a lidovci koncern nezatracují úplně, ale mluví o úpravě pravidel. „Chystáme je na únorový koncernový výbor. Měly by se týkat například definování úkolů, které jednotlivé společnosti mají, což dosud ve statusu nebylo přesně stanovené. Další úprava vymezí přesně zásady, kdy si mezi sebou mohou firmy přidělovat zakázky bez výběrových řízení. To za okolnosti, že existuje jeden stoprocentní vlastník, zákon dovoluje, ale musí to být právně ošetřené,“ dodal Leder.