Lidí nakažených klíšťovou encefalitidou je víc, roste zájem o očkování

  8:42
V Karlovarském kraji stoupají počty lidí nakažených nebezpečnou klíšťovou encefalitidou. Zatímco v roce 2003 onemocněli čtyři lidé, předloni to bylo rekordních 27 lidí, loni pak 14. V souvislosti s tím hlásí pojišťovny zvýšený zájem o očkování.
Ilustrační snímek

(ilustrační snímek) | foto:  Petr Topič, MAFRA

Například VZP uvádí, že za posledních pět let stoupl zájem Čechů o očkování více než osmkrát. Právě zima a předjaří je pro očkování nejvhodnější dobou.

„Očkování proti klíšťovce patří k nejžádanějším benefitům. VZP na něj nabízí příspěvek 500 korun. A zájem mají tisíce lidí. Loni jsme vypláceli příspěvek více než 114 tisícům klientů, v roce 2013 to bylo jen kolem 13 tisíc lidí,“ upřesnil mluvčí VZP Oldřich Tichý s tím, že tento příspěvek je v současnosti druhý nejžádanější benefit.

Co se týče očkování, v kraji vede okres Karlovy Vary, kde se loni nechalo s příspěvkem VZP naočkovat 1092 lidí. Na Sokolovsku to bylo 724 a na Chebsku 691 zájemců.

„Klíšťová encefalitida je infekční virové onemocnění napadající mozek a mozkové blány. Zdaleka ne vždy se podaří pacienta vyléčit tak, aby byl zcela bez zdravotních problémů. Nemoc se může projevovat lehkými bolestmi hlavy a zvýšenou teplotou, ale také prudkými bolestmi, vysokými horečkami, dezorientací, ztuhnutím šíje a podobně. Vyloučit nelze ani trvalé následky – ochrnutí, poruchy soustředění, snížení intelektuálního výkonu, v krajním případě i smrt,“ popsal příznaky Tichý.

Díky suchu počty klíšťat klesly

Loňské nižší počty nemocných klíšťovou encefalitidou by mohly souviset s extrémně horkým a suchým počasím, které minulý rok vládlo.

Podle Rudolfa Kovaříka ze Šindelové, který už řadu let pozoruje počasí a přírodu, totiž loňský rok klíšťatům vůbec nepřál.

„Díky suchu se loni poprvé po 16 letech populace klíšťat snížila o 20 procent,“ hlásil Kovařík, který zároveň vyvrátil informaci, že cizopasníka decimuje mrazivá zima. „Kdepak. Klíště ztuhne a zimu přečká. Pomůže jedině sucho,“ upozorňuje.

Rudolf Kovařík také potvrdil, že klíště už proniklo i do vyšších nadmořských výšek, kde se dříve nevyskytovalo. „Není jich tam tolik jako v nižších polohách, ale jsou. Přináší je tam nejen lesní zvěř, ale i domácí zvířata, třeba i psi,“ dodal.

Vzhledem ke stoupajícímu trendu výskytu onemocnění klíšťovou encefalitidou hygienici od roku 2015 každoročně monitorují infekčnost klíšťat.

Za poslední čtyři roky odchytili v šestadvaceti lokalitách kraje 1340 klíšťat. Zjistili, že v pětadvaceti lokalitách byla klíšťata infikována bakterií vyvolávající boreliózu, virus klíšťové encefalitidy u testovaných klíšťat zachycen nebyl.

„Pozitivní nálezy u testovaných klíšťat ještě neznamenají, že dojde k přenosu nákazy na člověka, a negativní nálezy nevylučují možnost, že se člověk nakazí prostřednictvím jiného klíštěte, které ušlo testování,“ varovala mluvčí krajských hygieniků Jana Háčková.

Podle jejích slov je kromě očkování, které je účinnou prevencí proti nákaze, důležité při procházkách v přírodě používat repelenty a vhodné oblečení.

Odborníci doporučují také omezit pohyb v bujné vegetaci, nesedat si do trávy a po návratu se důkladně zkontrolovat.

Přisáté klíště je třeba co nejrychleji odstranit, ranku vydesinfikovat a věnovat zvýšenou pozornost zdravotnímu stavu a klinickým příznakům onemocnění. Těmi jsou v případě klíšťové encefalitidy únava, zvýšená teplota, slabost, bolest kloubů, svalů a hlavy. V případě lymské boreliózy ještě navíc i zarudnutí a následně vyblednutí v místě přisátí cizopasníka.