Kraj a Povodí Odry se připravují na klimatické změny až do roku 2050

  17:38
Analýzu dopadů klimatických změn na kraj do roku 2050 připravuje moravskoslezské hejtmanství spolu s Povodím Odry. „Závěry pak povedou k opatřením, která v případě prohlubujících se extrémních meteorologických a hydrologických jevů zajistí, aby region byl co nejméně zranitelný,“ řekl hejtman Ivo Vondrák.

Přehrada doznala několika změn. Kromě úprav hráze se dočkala například i nového provozního střediska hrázného. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Hejtman dodal, že analýza se zároveň stane podkladem pro strategický rozvoj kraje.

Podle generálního ředitele Povodí Odry Jiřího Pagáče je pro zásobování vodou v případě extrémních jevů stěžejní fungování údolních nádrží. Při nadbytku srážek vodu akumulují a při jejich nedostatku poskytnou dobré vodní poměry v tocích pod nimi. 

Vodohospodářská soustava povodí jich má šest se třemi převody vody. Ty pak propojují vodní toky s jezy a s jesenickými a beskydskými zdroji pitné vody systémem oblastního vodovodu.

„Jelikož meteorologické a hydrologické jevy začíná ovlivňovat nastupující klimatická změna, tedy jiné rozložení srážek v čase i prostoru, museli jsme u všech údolních nádrží aktualizovat manipulační řád. Jde o soubor pravidel pro manipulaci a nakládání s vodou na vodních dílech. Například k vypouštění vody do toku pod nádrží, plnění nádrže včetně sledování stavu naplnění,“ konstatoval Pagáč.

Anebo s ohledem na mimořádné provozní situace, jako jsou povodně, sucho i havárie, také stanoví zapojení vodních děl do vodohospodářských soustav. 

„Původní řády byly nastavené na základě historických klimatologických dat. Sucho v roce 2015 a například i loni způsobilo, že jsme tyto změny zařadili do nových manipulačních řádů, které už počítají s možností velkých výkyvů počasí. Nyní můžeme říct, že všichni, kdo jsou napojeni na povrchové zdroje, budou mít i v případě sucha ve sto procentech zajištěnou vodu. O něco hůře jsou na tom lidé, kteří odebírají vodu ze studní, tedy jsou závislí na podzemních vodách. Jde o lokální problémy, místy větší, místy menší,“ doplnil Pagáč.

Oblast dešťového stínu

V kraji se s nedostatkem vody potýká nejčastěji Opavsko, kde by jednou situaci mohla zlepšit přehrada v Nových Heřminovech. 

„Oblast za Jeseníky se v posledních letech nachází v dešťovém stínu. Slezskou Hartu či Kružberk doplnily až zásoby sněhu,“ dodal Pagáč s tím, že vliv sucha na krajinu mohou zmírnit i malé vodní nádrže, takzvané zasakovací pásy, remízky, mokřady a také pozemkové úpravy, které řeší celé katastrální území z hlediska majetkového, protierozního, vodohospodářského a ekologického.

Hejtmanství proto letos vyhlásilo nové dotační programy pro obce. K dispozici mají 22 milionů korun na drobné vodohospodářské projekty. Sucho v lesních porostech zase pomůže hospodářům eliminovat podpora ve výši 9 milionů korun. 

V roce 2009 postihly Moravskoslezský kraj přívalové deště, které přinesly až třikrát vyšší průtoky, než je stoletá voda. Rok na to vodohospodáři zaznamenali historicky nejvyšší průtoky na dolní Olši. 

V letech 2015 až 2016 pak bylo povodí Odry naopak postiženo doposud největším, více než stoletým suchem. Loni se zase kraj potýkal s hlubokým suchem na jaře, které přetrvávalo prakticky i přes červencové srážky po celý rok.

Animace ukazuje vývoj sucha v roce 2018 (12/2018):