Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čuby, lumpusy, hektometry. Stále lze najít pamětníky starých silnic

  19:20
Jezdíme kolem nich a většinou si jich ani nevšimneme. Jsou to kamenní strážci historie českých a moravských cest a silnic. Na Vysočině lze těchto drobných památek napočítat už jen několik desítek, maximálně stovek. O původní kilometrovníky se snaží starat i silničáři.

Opravený brzdový kámen na vrcholu kopce u Petrovic nedaleko Humpolce. Na konci prudkého stoupání za okupace v roce 1968 ruští tankisté přeřazovali rychlost a tím silnici poničili, vzpomínají místní. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Hned dvakrát na Vysočině můžeme najít nejstarší skutečné dopravní značky na území někdejší habsburské monarchie. Jsou to takzvané brzdové kameny, zvané také pozorky. Jednalo se o kamenné sloupky s hlavicí, opatřené zřetelným reliéfem symbolu vozové brzdy, tedy čuby, jinak též „psí packy“. Jejich používání vešlo v platnost po nařízení z roku 1747.

Fotogalerie

Vzorově zrestaurovaný brzdový kámen se nachází nad kopcem u Radostína na silnici I/38. Brzdový kámen nařizoval formanovi začít brzdit před klesáním, a to předepsaným způsobem, aby zablokovaným kolem ve smyku neničil cestu.

Podobný kámen je i u osady Petrovice u Humpolce. Sloupek dlouho ležel přelomený v příkopu u silnice. Místní jej před lety opravili, pak jej zrestaurovali a znovu osadili památkáři.

Kámen vzal za své po sovětské okupaci v roce 1968. „Tehdy tady po té silnici jely ruské tanky na Prahu a na vrcholu kopce, jak jejich řidiči přeřazovali, tanky silnici zničily. Proto byla pak v sedmdesátých letech opravována. Při té opravě někdo kámen zlomil silničním válcem,“ řekl místní pamětník Ladislav Maděra.

Ležely za čekárnou, ale vrátily se tam, kde byly původně

Silnice u Arneštovic na Pelhřimovsku zdobí dva unikátní rozcestníky z 19. století, zvané lumpusy. Udávají směr a vzdálenost do měst v okolí, například do Německého (dnes Havlíčkova) Brodu.

„Ležely za čekárnou v Arneštovicích, tak jsme je po konzultaci s pamětníky umístili tam, kde původně bývaly,“ řekl Radek Kovář z pelhřimovské správy a údržby silnic.

Starší a také jednodušší silniční ukazatele lze vidět například na okraji Jihlavy na výpadovce na Třebíč, na křižovatce ve Stříbrných Horách na Havlíčkobrodsku či u Štok při nynější silnici I/38.

U této silnice a také u silnice II/602 je možné i dnes vzhledem k jejich historickému významu najít řadu kamenných kilometrovníků podle normy z roku 1933 s typickými hranatými číslicemi. Jeden je třeba u mostu na náměstí v Brtnici.

Vzácné jsou číslované kameny z období první republiky

Obměnou tohoto typu kamenů jsou kilometrovníky se zaoblenou hlavou, s čísly nebo písmeny v kulatém poli. Takový se nachází například v Mrákotíně, v Chotěbudicích, Habrech, v Jakubově u Moravských Budějovic či Řásné na Telčsku.

„Pochází zřejmě z první republiky, když se dělala nová silnice mezi Řídelovem, Řásnou a Lhotkou do Mrákotína,“ míní starosta Řásné Miroslav Tomíšek. Podobný kámen se nachází i v Krahulově u Třebíče.

K poměrně vzácným památkám patří menší číslované kameny z první republiky, zvané hektometry, které označovaly stometrové úseky silnic. Jeden takový s číslem je na okraji osady Sokolí u Třebíče.

Ještě starším dokladem minulosti cest je kamenná deska ze 16. století na Smrčenské ulici v Jihlavě. Je na ní reliéf kříže se srdcem a dvěma šipkami. Původně zřejmě deska označovala cestu na Smrčnou.

Dokladem dobového jazyka je kámen s nápisy „Cesta do Puklic“ a „Cesta do Jihlavi“ u osady Petrovice. Ten před pár lety opět zkrášlil kdysi nevábné rozcestí u vsi.

Na Vysočině je takových nenápadných památek řada. Mnohé mohou být ještě nalezeny, protože často desetiletí odpočívají zarostlé trávou nebo leží v příkopech u silnic.