Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Místo zbouraných kasáren na Zlatém vrchu má vyrůst městská čtvrť

  17:10
Desítky rodinných domků, spousta bytových domů, občanská vybavenost a množství zeleně. Tak nějak by měla vypadat nová městská čtvrť, která má vyrůst namísto bývalých kasáren na chebském Zlatém vrchu.

Z bývalých kasáren na Zlatém vrchu v Chebu zůstala jen brána. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Jedná se o jednu z nejkrásnějších rozvojových ploch ve městě ležící na jihovýchodním svahu jen kousek od historického centra. Její využití je přitom vysoce aktuální. Podle Jakuba Pánika z krajské hospodářské komory totiž v dohledné době na Chebsku vzniknou další dva tisíce pracovních míst.

Jenže připravit lokalitu tak, aby zde vyrostla nová městská čtvrť, nebude jednoduché, ani levné. Vzhledem k tomu, že se jedná o rozsáhlou plochu, která má ambice stát se v budoucnu výkladní skříní města, nechtějí Chebští přípravu podcenit. A novou výstavbu omezí regulačním plánem.

„Nejschůdnější asi bude, když samotné město, třeba i s pomocí nějakého partnera, vytvoří základní infrastrukturu, tedy tu nejdůležitější síť komunikací, a přivede do oblasti inženýrské sítě. Rozvoj tak důležité lokality nemůžeme svěřit pouze developerským firmám, a to i přes skutečnost, že náklady budou vysoké. Musí tu vzniknout nějaké stavby občanské vybavenosti a také veřejný prostor, to je v zájmu města,“ uvedl starosta Antonín Jalovec.

Podle něj je navíc areál kasáren vstupní branou k dalšímu území, které se otevírá směrem na Špitálský vrch a k přehradě Skalka. „Není možné říct developerům, dejte nám sto milionů a dělejte si tu co chcete,“ řekl s nadsázkou starosta.

Už startují první práce

Práce na vzniku nové městské čtvrti začaly. Hromady suti, které zůstaly po demolici zchátralých budov bývalých kasáren, město nechalo odvozit. „Zůstal tam jen nějaký materiál kvůli případnému dorovnání terénu, zbytek je pryč,“ potvrdil starosta s tím, že město už plánuje například to, kudy a kam potečou splašky z budoucích domů.

„Příští rok budeme rekonstruovat Havlíčkovu ulici. Právě tady už se musí počítat s pozdějším připojením inženýrských sítí a rozšířením kanalizace. Abychom pak opravenou silnici nemuseli znovu rozkopávat. Projekt by měl být hotový do konce letošního roku,“ upřesnil Jalovec.

Oříškem však bude napojení lokality na stávající silniční síť. Dosavadní přístup je přes Zlatý vrch a Komorní ulici. Další vjezd do areálu by bylo možné vybudovat v Janáčkově ulici nebo Na Vyhlídce.

„Existuje několik studií, jak Komorní ulici napojit na Ašskou, která je páteřní komunikací města a výpadovkou na dálnici. Své k tomu budou muset říct dopravní policisté. Možná tu vyroste zbrusu nová křižovatka,“ doplnil starosta.

Někteří však poukazují na to, že přípravy pokračují hlemýždím tempem a měly by se urychlit. „S ohledem na rozvoj průmyslové zóny by se město mělo této lokalitě věnovat přednostně. To, co se dělá ohledně výstavby nájemních bytů, je nedostatečné a pomalé. Městu v tomto nesmí ujet vlak. Jen dostatek nájemních bytů zajistí, aby se do Chebu za prací mohly stěhovat celé rodiny,“ vyzval Pánik.

Skutečnost, že město v souvislosti s bouřlivým rozvojem průmyslové zóny a zvýšenou poptávkou po zaměstnancích zaspalo, si radnice uvědomuje. „Chystáme malometrážní byty v Modrém věžáku, ten by mohl být hotový příští rok. V přípravách je i rekonstrukce domu v Mánesově ulici,“ přiblížil chebský místostarosta Zdeněk Hrkal. Město má i několik desítek prázdných bytů, ty je však nejprve nutné zrekonstruovat.

Kasárna na Zlatém vrchu jsou sevřené ulicemi Na Vyhlídce, Havlíčkova, Ašská a Komorní. Na západní straně areál lemuje zahrádkářská kolonie. Stavět je Chebští začali už v roce 1912. O dva roky později byl tehdy vysoce moderní komplex dokončen.

Pro vojenské účely se využíval až do roku 1990. Poté, co areál armáda opustila, spravovala jej dvanáct let vojenská ubytovací služba. V roce 2002 převzalo budovy a pozemky město Cheb. Podle smlouvy o bezúplatném převodu však nebylo možné kasárna dalších deset let komerčně využívat.

Prázdné domy začaly chátrat, o zbytek se postarali nenechavci. Letos brzy na jaře nechalo město zničené budovy, které se staly útočištěm bezdomovců, strhnout.