Po cyklostezce do lyžařské haly. I to je plán na oživení Karvinska po těžbě

  15:42
Síť cyklostezek, místa k rekreaci i zábavě, ale i možnosti pro nové ekonomické využití prostoru postiženého těžbou uhlí mají vyřešit současnou neutěšenou situaci na Karvinsku.

Karvinské moře má časem připomínat Olešnou. | foto: Štefan Špic

Projekt, který by měl vrátit život do území mezi Karvinou, Havířovem a Orlovou, s centrem v okolí „šikmého“ kostela sv. Petra z Alkantary, představili ve středu zástupci krajské společnosti Moravskoslezské Investice a Development (MSID).

Na projektu pracovali zaměstnanci MSID déle než rok. V prezentaci možností, které by regionu mohly pomoci s vyrovnáváním se s ukončením hornické činnosti, jsou zpracovány jak cyklostezky a využití stávajících průmyslových prvků v krajině, tak konkrétní možnosti, co by mohlo v rámci chystaných projektů vzniknout.

Od již zmiňovaných cyklostezek až například po halu pro lyžování – běžecké či sjezdové. Ta by, s odhadovanou cenou 400 milionů korun, mohla vzniknout v areálu některého z končících dolů, a to v Lazech, nebo Darkově.

Podle autorů studie by hala pro lyžování měla stát na „dobře dostupném místě s vazbou na cyklostezky“. 

To jsou vše ale zatím jen návrhy možností, jak na obnovu Karvinska získat peníze.

Pomoci mají i peníze z Unie

„Projekt může pomoci do regionu přinést na deset milionů eur z Evropské unie,“ řekl náměstek hejtmana Jan Krkoška. „Kraj by pak na různé projekty mohl přispět dalšími šesti miliony eur.“

Na projektech se mají vedle státních a regionálních organizací podílet hlavně soukromé firmy.

Bez jedné z nich, společnosti Asental Land, se celý projekt v podstatě neobejde.

Asental Land totiž spravuje tisíce hektarů pozemků patřících dříve OKD. Po rozdělení firmy ve druhé polovině minulého desetiletí na těžební a další části získal Asental Land v podstatě veškeré pozemky tehdejšího OKD s výjimkou činných šachet.

„Jde o zhruba šest tisíc hektarů většinou vylidněného území bez velkých ekonomických aktivit,“ vysvětluje generální ředitelka společnosti Asental Land Radmila Kuzicová. „Pro nás osobně nejsou až tak zajímavé cyklostezky a další podobné návrhy, jako spíše možnosti podpory vzniku průmyslových zón, jako je například zóna Barbora, František nebo Dukla. 

Ty by podle nás mohly pomoci s dalším rozvojem regionu. Pokud by se zde podařilo přilákat investory, s výrobky pokud možno co nejvyšší přidané hodnoty, průmyslu 4.0 a podobně, prospělo by to celému regionu,“ dodala. 

Bakalovo jméno může projekty brzdit

V rámci projektu Pohornické krajiny Karvinska se tak střetávají zájmy politiků a soukromých firem. A tato třecí místa nezmenšuje ani fakt, že společnost Asental Land patří někdejšímu majiteli OKD Zdeňku Bakalovi.

Což je jméno, které není v politických kruzích zrovna nejpopulárnější. „Může to některé projekty brzdit, protože to jméno je pro některé tabu,“ komentoval možné spory jeden z účastníků projektu. „Ale věřím, že se nakonec nějaká cesta najde, byť to asi bude delší a složitější.“ O složité komunikaci mezi většinovým majitelem pozemků na Karvinsku Asentalem a zástupci státu či měst svědčí například situace kolem takzvaného Karvinského moře.

Karvinský magistrát chce okolo vodní nádrže vybudovat sportovně-rekreační centrum, zatím se však plány města mírně míjí s plány společnosti Asental Land, která je vlastníkem tamních pozemků.