Městům z Karlovarska se nepodaří získat stovky milionů z dotací

  9:00
Obcím a městům včetně Karlových Varů se nedaří čerpání balíku evropských dotací takzvaného Integrovaného plánu rozvoje města. Celkem v něm bylo 1,1 miliardy korun.

Peníze vyčleněné na opravu Císařských lázní už město vrátilo. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Přijdou přibližně o třetinu peněz, tedy zhruba 366 milionů korun. Do roku 2023 je nastavený Integrovaný plán rozvoje města (IPRÚ), který zahrnuje aglomeraci soustředěnou kolem Karlových Varů.

Krajské město, které se o IPRÚ stará, díky němu mohlo pro sebe i své okolí získat 1,1 miliardy například na dopravní projekty, opravy památek či sociální služby. Už nyní je ale jasné, že si aglomerace na stovky vyčleněných milionů ani nesáhne.

„Upřímně řečeno, městu se moc čerpat nedaří. V současné době máme vyčerpáno 155 milionů, připravujeme projekty za 255 milionů a za osmdesát milionů máme projekty předpřipravené,“ uvedl primátorčin náměstek pro strategie a dotace Tomáš Trtek (ANO).

Celkem se tedy jedná ani ne o polovinu peněz vyčleněných prostřednictvím IPRÚ. Podle náměstka za neúspěšným čerpáním stojí obtížnost a byrokratické zatížení při žádosti o dotace a v určitém smyslu i nepřipravenost projektů.

Zmínil dva hlavní důvody. „Co se týče měst a vesnic, každý může mít důvody jiné. Buď je to personální nedostatek, nebo vlastní předfinancování,“ řekl.

Rekonstrukce z jiných peněz

Karlovy Vary už vrátily vyčleněné peníze určené na rekonstrukci památek a na takzvanou vertikální dopravu, tedy lanovky. Konkrétně šlo o obnovu Císařských lázní, Zámecké věže a lanovky na Imperial. Podle Tomáše Trtka se rekonstrukce Císařských lázní nakonec uskuteční z jiných peněz, Zámecká věž měla špatně připravený projekt a lanovka na Imperial zase nesplnila dotační kritéria.

U těchto plánů stálo ještě bývalé vedení města v čele s primátorem Petrem Kulhánkem (KOA), který je dnes opozičním zastupitelem. Uvedl, že Císařské lázně jsou mimo hru už dva roky, ale Zámeckou věž a několik dalších projektů připisuje pasivitě vedení města.

Podle něj se v dané problematice nezorientovalo a není schopno potřebných rozhodovacích procesů. „U lanovky byla zpracována předepsaná ekonomická studie a parametry nesplňují nastavené dotační podmínky, bohužel,“ konstatoval.

Zájemce odrazují podmínky

Souhlasí ale s Tomášem Trtkem, že případné zájemce o dotace z IPRÚ odrazují tvrdé podmínky, procesní náročnost a obava z následných kontrol.

Vedení města by se podle něj mělo snažit jednat, aby nevyčerpané peníze zůstaly alespoň v České republice, když už o ně přijde Karlovarsko. Tomáš Trtek zmínil, že se na to chystá. „Budeme žádat řídicí orgán o možnost převést nedočerpané finance na další rok,“ uvedl.

Lídr opozičních Pirátů Jindřich Čermák označil příležitost v podobě peněz z IPRÚ za promarněnou. „Zatímco jiná města v regionu využila tyto dotace na stavbu komunitních center nebo parkovacích domů, zásobník karlovarských smysluplných projektů byl velmi tenký,“ zhodnotil.

Podle Tomáše Trtka byly Karlovy Vary úspěšné v získání dotací na rekonstrukce škol a nízkoemisní autobusy. „V současné době se ještě snažíme připravit projekty, které by umožnily dočerpání zbytkové části financí. Jednalo by se především o rekonstrukci terminálu U Koníčka plus dílčí rekonstrukci učeben základních škol v aglomeraci IPRÚ,“ řekl. Město se nyní podle něj připravuje na nástupnický dotační program, kterým bude takzvaný ITI.