„Financování matriční agendy neodpovídá reálné situaci a potřebám občanů,“ uvedla Marika Vitnerová, mluvčí ministerstva vnitra. Část matrik provádí podle jejích slov pouze několik úkonů ročně. „Ministerstvo proto počítá s redukcí jejich počtu,“ doplnila mluvčí.

Ministerstvo se přitom opírá o analýzu z loňského roku, která vychází ze statistických dat z let 2014 až 2016. Z nich podle Mariky Vitnerové vyplývá, že matriční agenda je dlouhodobě přefinancovaná a příspěvek státu na tuto oblast významně převyšuje samotné náklady obcí.

Obce protestují

„Ta analýza je o ničem. Týká se jen takzvaných prvozápisů, ne ostatních úkonů,“ konstatoval starosta Hranic v Čechách Miroslav Picka. Stejně jako řada jeho kolegů z měst a obcí regionu poukazuje na to, že pracovníci matriky nemají na starosti pouze narození, úmrtí či svatby.

„Agenda je podstatně širší. Trendem posledních let je například vyhledávání příbuzných,“ uvedla starostka Perninku Jitka Tůmová.

„Úřednice, která na matrice v Teplé pracuje, má práce rozhodně dost,“ potvrdil starosta Teplé Karel Hermann.

Z Perninku, za podpory starosty Horní Blatné, Abertam a Potůčků, už na ministerstvo vnitra odešel dopis požadující zachování současného stavu. V Hranicích v Čechách podobný dokument chystají.

„Zatím není nic rozhodnuto, bližší informace dostaneme po 1. červnu, kdy se v Plzni uskuteční setkání starostů měst a obcí Plzeňského a Karlovarského kraje,“ řekl starosta Teplé Hermann. Doufá ale, že ministerstvo záměr přehodnotí.

Zhoršená dostupnost matričních úřadů

Jedním ze zásadních argumentů starostů obcí, kde má matriční úřad zaniknout, je fakt, že pro mnoho lidí by se tyto služby staly jen těžko dostupné. Ačkoliv podle analýzy ministerstva vnitra vyplývá, že průměrná vzdálenost na matriku se z dnešních 4,9 kilometru prodlouží na 6,5 kilometru, skutečnost je v mnoha místech regionu jiná.

„Maximální vzdálenost k matričnímu úřadu by měla být podle ministerstva vnitra 20 kilometrů. V případě Teplé, jejíž spádová oblast je 115 kilometrů čtverečních, by ovšem u nejzazších z 23 přilehlých obcí byla vzdálenost podstatně větší,“ konstatoval Karel Hermann. Služby matriky by v případě zrušení té tepelské převzala mariánskolázeňská radnice.

Lidé budou z venkova odcházet

Navíc dopravní dostupnost by v mnoha případech byla velice komplikovaná.

„Například z Horní Blatné či Potůčků neexistuje přímé vlakové nebo autobusové spojení do Hroznětína, kam by lidé museli za službami matričního úřadu dojíždět,“ naznačila jeden ze zásadních problémů starostka Perninku Jitka Tůmová.

Perninská starostka se obává, že by tento i další kroky státu mohly v konečném důsledku způsobit další odliv obyvatel z menších obcí do větších aglomerací.

„Vesnice se začnou vylidňovat, protože v nich chybějí služby, na které byli lidé doposud zvyklí. Ať už jde o rušení pošt, nebo například stavebních úřadů. My samozřejmě chceme, aby lidé na vsích bydleli,“ dodala starostka Jitka Tůmová.